O poslední práce na ní před pondělní kolaudací se postarali členové mysliveckého sdružení Háj a Honebního společenstva Velehrad – Modrá. „Okraje stezky od Velehradu jsme oseli travním semínkem a vysadili jsme kolem poutní cesty jabloně a hrušně. Na někdejším močálu v lokalitě pod Hájem jsme vybudovali tůňku pro vodní živočichy a osázeli ji vrbami hlavatými, javory, klokočím a dříny,“ řekl starosta honebního společenstva Milan Jurčík.

Na vybudování cyklistické spojnice mezi Velehradem a Tupesy se dohodla zastupitelstva obou obcí už v minulých letech. Její projekt pro územní řízení začaly radnice připravovat téměř před třemi roky. „Pak nás čekalo poměrně složité vykupování pozemků. Nebýt dobré vůle a vstřícnosti bezmála dvaceti vlastníků dotčených parcel, na nichž je stezka vybudována, jen stěží bychom ji mohli realizovat,“ nastínil starosta Tupes Oldřich Vávra. Podle vyjádření Stanislava Gregůrka, starosty Velehradu, se tamní radnice problémům s odkupy pozemků v katastru obce vyhnula. „Cyklostezka a Poutní cesta Jana Pavla II. je společným projektem obou obcí, ale jeho nositelem je Velehrad,“ potvrdil Gregůrek. Stručně reagoval na otázku, proč cyklostezka bude současně poutní cestou, nesoucí název bývalého papeže, v minulých dnech blahořečeného. „Jan Pavel II. přistál vrtulníkem na tupeském hřišti 22. dubna 1990, a odtud byl papamobilem převezen na Velehrad. Stejnou cestou se zase vrátil do Tupes, odkud odlétal.

Poutní cesta bude tedy kopírovat silnici, po níž Jan Pavel II. na Velehrad přicestoval,“ okomentoval velehradský starosta název poutní cesty.

Zatímco ze strany od Tupes probíhala výstavba stezky hladce, z velehradské strany byla hodně složitá. „Zvlášť v močálovitém úseku pod velehradským hřbitovem, přes nějž se člověk suchou nohou nedostal, se stavební práce hodně zdržely a byly i finančně náročnější. Dvousetmetrová trasa močálem spolkla desítky tun kamenných balvanů,“ osvětlil velmi náročné stavební podmínky velehradský starosta. Stejně složité bylo budování stezky od velehradského lesíka Háj ve směru na kopec Vyhnašov, kde musela být stezka esovitě zaříznuta do svažitého pole. „Někteří občané jistojistě tvrdili, že pod kopcem Vyhnašovem povede cyklostezka tunelem,“ poznamenal Velehraďan Jaroslav Kapitán. „O žádném tunelu nikdy nebyla řeč. Ten kopec se dá na kole vyšlápnout,“ oponují starostové Tupes i Velehradu.

Oba se shodli na důvodech, proč k propojení zmíněných obcí došlo. „Naším cílem bylo dostat cyklisty i pěší z úzké a frekventované silnice, po níž jezdí stále více aut. Obyvatelům Tupes poslouží stezka k dopravě do firem, které fungují v areálu bývalého družstva, Agra Zlechov a Alucastu, ale také do našeho sportovního areálu, jenž chceme nadále rozšiřovat,“ uvedl důvody budování cyklostezky Vávra. Dodal, že cyklostezka je od obce až po Alucast osvětlena pouličními lampami a na podzim budou kolem ní na tupeském katastru vysazeny ovocné stromy, pravděpodobně třešně.

Zbrusu novou Poutní cestu Jana Pavla II. kladně hodnotí předseda Matice velehradské P. Jan Peňáz. „Díky velehradskému starostovi byla před šesti roky vybudována cyklostezka spojující Staré Město s Velehradem. Nebýt jí, nemohla by Matice stavět Poutní cestu růžence, která byla loni v červnu posvěcena arcibiskupem Graubnerem,“ poznamenal Peňáz. Neskrýval radost nad tím, že obě poutní cesty budou na sebe na Velehradě navazovat.

Zelenou vybudování stezky za bezmála 18 milionů korun dala dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši téměř 12 milionů korun. „Zbývajících necelých šest milionů uhradí obce Velehrad a Tupesy, a to podle délky poutní cesty v jejich katastrech,“ dodal velehradský starosta Gregůrek.