„Ptala jsem se známých i lidí v okolí a všem by pytle pomohly. Pokud člověk začne třídit aspoň trošku pečlivěji, diví se, kolik plastu může denně naskládat,“ tvrdí Eva Ondrová z Uherského Hradiště.

Pytle by při třídění pomohly, daleko větší význam by ale měli popeláři, kteří by je sváželi. „Pokud by se ale pytle nezavedly plošně, těžko objektivně říct, kolik lidí by si kupovalo vlastní a na třídění si zvyklo. Pokud by pytle dostávali všichni zdarma, věřím, že by mělo třídění úspěch i u těch, kteří doposud netřídili,“ dodala Ondrová.

Ekologicky smýšlející obyvatele uzemnila vedoucí hradišťského odboru životního prostředí Dagmar Zábranská. Na radnici se podle ní o zavedení pytlového sběru neuvažuje. „Neplánujeme to. Místo toho ve městě postupně rozšiřujeme počet sběrných míst na tříděný odpad,“ vysvětlila stručně vedoucí.

V rozhodování by mohla úředníkům pomoct veřejná anketa. I ta je ale v nedohlednu. „Zatím jsme o ní neuvažovali,“ podotkla Zábranská.

Třídění plastů v domácnostech zavedli plošně téměř před dvěma lety v Kunovicích. Sběrné pytle se tam osvědčily a dnes tvoří významnou součást systému sběru plastů.

„Měsíčně se nám od lidí sejde kolem tisícovky naplněných pytlů. Kdybychom je přestali využívat, kapacita kontejnerů by zdaleka nedostačovala množství plastového odpadu,“ poznamenala Helena Droppová z kunovického odboru správy majetku a životního prostředí.

Kunovické domácnosti dostávají čtvrtletně tři velké pytle. Pokud je ovšem rodina početnější nebo třídí více, může si individuálně domluvit větší příděl.

Kromě pohodlného a ekologického třídění přispívá pytlový sběr plastů i do městského rozpočtu. „Přesnou částku odměny speciálně za pytlový sběr vyčíslit nelze. Rozhodně ale není díky množství odpadu zanedbatelná,“ vysvětlila Droppová.