Teploměr na štěrkopískovém jezeru v Ostrožské Nové Vsi ukazuje 3.8 stupně teplotu vody a dva stupně má vzduch. Počasí přeje otužilcům tak napůl. Sluníčko sice svítí, ale fouká docela ostrý ledový vítr. Juraj Palušák z veřejné skupiny otužilců, která si říká Slovácký klub ledních medvědů, není z počasí nijak překvapený.

„Ty teploty bývají celou zimu většinou podobné. Jsme na to připravení, počasí nám docela vyšlo,“ tvrdí zkušený plavec.

V jednu chvíli je v ledové vodě kolem pětatřiceti otužilců. Na břehu pak sleduje ledový ponor dalších, zhruba, sto padesát příchozích. Tolik lidí Juraj Palušák nečekal.

„Nato, že to byla neorganizovaná akce, což je v tuto koronavirovou dobu jedině dobře, tak mě překvapila velká účast,“ říká muž, který plave v ledové vodě už šestou sezonu.

Slovácký klub ledních medvědů je sdružení lidí, kteří se chodí na „štěrk“ otužovat dvakrát v týdnu. Členové této skupiny dnes patří mezi nejpočetnější plavce.

„Jsme parta lidí, které spojuje nejenom příroda, ale také jakási vášeň posouvat svoje limity. Otužování je také o překonání svého pohodlí,“ vysvětluje Juraj Palušák.

Otužilec, který se u jezera objevuje na poslední chvíli, je Tomáš Horák z Hluku. S početnou rodinu přijíždí až po hlavním ponoru.

„Neplánovali jsme to, ale nakonec jsme s rodinou vyrazili. Jenom škoda, že zalezlo sluníčko a začalo foukat, ale tady fouká skoro pořád,“ postěžuje si a na závěr přidává svoje zkušenosti z otužování.

„Jednu zimu jsem se otužoval na vzduchu, dva roky ve venkovním bazénu, na štěrk chodím teprve první rok,“ prozrazuje Tomáš Horák.