Právě jej našli a nachází se za domem před traktorem na konci zahrady v někdejším kamenolomu. Jeho provozovatelem je 48letý Václav Stodůlka s manželkou, třemi syny a dcerou. Otevřeno mají od začátku května, každou první sobotu v měsíci.

Vznik muzea datuje hlava rodiny Stodůlkovy do období před deseti lety.

„Odjakživa jsme měli vztah k hospodaření. Naši rodiče i stařečkové hospodařili. Povzdechli jsme si však, že naše děti a děti našich dětí už ani nebudou vědět, co zemědělství obnáší. Uvidí jen traktory a kombajny jezdit po poli a tím to pro ně končí. Že šlo ale o hlavní obživu jejich prarodičů a jejich předků, to zapomenou,“ vysvětluje Václav Stodůlka důvody, které předcházely jeho rozhodnutí sbírat, opravovat a nakonec i vystavovat stroje, související s pěstováním obilí.

Stroje opravují sami a bez dotací

Do pojízdného stavu je s rodinou upravují vlastními silami.

„Už příliš nehospodaříme, zaměřujeme se na archivaci a obnovu techniky v muzeu, což nám zabírá hodně času. Vše financujeme z vlastních zdrojů. Dotace na to nějaké existují, ale je s tím spousta papírování, takže my radši něco opravíme, než bychom papírovali,“ dodává Václav Stodůlka.

Přes zimu jsou exponáty schované pod přístřeškem a než začne letní sezona, tak ty které jsou schopné snášet povětrnostní podmínky, rozmístí Stodůlkovi kolem skály i přístřešku.

Nejstarším muzejním exponátem je mlátička.

Skvost starý víc než 110 let

„Přesný rok výroby sice neznáme, ale vzhledem k tomu, že jde o značku Wichterle, která po spojení s firmou Kovařík, někdy kolem roku 1910, dala vzniknout značce Wikov, jde o stroj starší než 110 let, pocházející z Přerovska,“ představuje nám Václav Stodůlka svůj největší skvost.

Většinu exponátů přivezl z různých koutů Moravy, Vysočiny, i ze Slovenska a jeden stroj má až z Maďarska. Celkem jich vlastní něco přes stovku. Nejsou to však pouze stroje na motorový pohon, ale také věci poháněné koňskou silou či za pomoci skotu.

Nechybí pluhy, obracečky sena i slámy a samozřejmě mlátičky a traktory. Většina z nich je provozuschopná a jsou přichystány k názorným ukázkám.

Dřívější technika vydržela "na věky"

„Ono totiž, když je v tom minulém století vyráběli, tak ty mašiny nebyly na dva nebo pět roků. Oni je vyráběli, aby vydržely – na věky,“ říká vyučený opravář zemědělských strojů.

Prohlídka muzejní expozice v Ořechově trvá zhruba hodinu.

„S těmi, které to téma opravdu zajímá, jsme schopni strávit zde i dvě hodiny. Spousta starších lidí zavzpomíná, podělí se o vlastní zkušenosti i zážitky a obohatí jimi i nás,“ tvrdí Václav Stodůlka a přiznává, že to jejich se od ostatních muzeí liší tím, že v Ořechově nenajdete cedulku Nesahat na exponáty.

„Ty naše si každý osahat může,“ usmívá se majitel expozice.