Třeba v Polešovicích začali přednedávnem sbírat recepty od místních rodáků a pamětníků. Polešovická kuchařka má vyjít na jaře či v létě příštího roku. Recepisy musí být úzce lokálně vymezené. Povoleny jsou jen tradiční suroviny jako brambory či obiloviny. Směsi koření, kečup ani polotovary při vaření neupotřebíte.

„V našem regionu trend renesance starých receptů určitě existuje. Úplně první, který jsem od přispěvatelů obdržela, byl na přípravu tradičních patentů," uvádí autorka myšlenky Jana Bílková. Na vydání publikace, jež zatím nese dva pracovní názvy – Recepty našich stařenek či Staré recepty z Polešovic – pracuje společně s polešovickou folklorní osobností Ludmilou Drobilovou.

To v Hluku už svou vlastní kuchařku mají. Městský úřad ji vydal předloni. Z publikace autorky Marie Lekešové nazvané Opomíjená jídla a zvyky se bez nadsázky stal místní bestseller. Radnice objednávala několik dotisků. Dodnes se komerčně prodalo či darovalo k reprezentačním účelům města již přes deset tisíc kusů.

„Knihu si u nás stále můžete za sto korun koupit," připomíná pracovnice městského úřadu Ludmila Rybnikářová. Na 161 stranách v ní čtenář najde návody na hlucké polévky, omáčky, pokrmy z luštěnin i bramborového těsta, zabijačkové speciality nebo jídla ke svatební tabuli. A k tomu přídavkem popis jednotlivých lidových obyčejů.

Lokální kuchařku chtěl vydat také Libor Velen z Bystřice pod Lopeníkem, který shromáždil stovku receptů především ze své vesnice, Lopeníku, Strání, Březové a Nivnice. Jenže prozatím nesehnal dostatek peněz. „Byla by to ekonomická sebevražda. Žádal jsem dotace po obci a kraji, ale záměr se jim nějak nezdál," konstatuje Libor Velen, jenž část receptů otiskl alespoň ve Slováckém deníku, Malovaném kraji či magazínech F.O.O.D. a Pošli recept.

Komu se o receptech nechce číst, může si přípravu a následně i ochutnávku tradičních jídel zkusit každý měsíc ve Slováckém muzeu. Jeho etnografické oddělení pořádá návštěvnicky úspěšné kuchařské soboty od února loňského roku. Tento měsíc tvořily menu bramborové omáčky s chlebem, v prosinci to budou staré typy vánočního cukroví.

„Upečeme zázvorky, sádlové koláčky a korýtka. Jde o recepty z počátku dvacátého století," upřesnila etnografka Marta Kondrová s tím, že pokud se obecně akce zaměřuje na jídlo nebo pití z praktické stránky, je její úspěch téměř vždy zaručen.