„Povstání v Tibetu si připomínáme už sedm let a třetím rokem vyvěšujeme vlajku. Letos se nám podařilo na stejný den připravit zahájení Dnů asijského filmu a kultury,“ poznamenal ředitel Městských kin Uherské Hradiště Josef Korvas.

„Nikdy jsme o vyvěšování tohoto praporu nejednali a přiznám se, že o dnešní akci ani nevím,“ odvětil hlucký starosta Jan Šimčík.
Mezi radnice na Slovácku, kde tibetskou zástavu nemají, patří i kunovická.

„Ztotožňujeme se s myšlenkou podpory Tibetu, ale vlajku vyvěsit nemůžeme, protože ji nemáme,“ poznamenal starosta Kunovic Jiří Vařecha. O vyvěšení vlajky země okupované Čínou vůbec neuvažovali například v Bojkovicích, Uherském Ostrohu a Starém Městě. Letos poprvé se k Uherskému Hradišti, kde tibetská vlajka visí 10. března pravidelně, přidal i Uherský Brod.

„Rada nejprve schválila, že vlajku vyvěsíme až příští rok u příležitosti padesátého výročí tibetského povstání. Jeden ze zastupitelů ji však v pátek přinesl, a tak jsme ji vyvěsili už letos,“ prozradil brodský starosta Ladislav Kryštof. Řada politiků a podnikatelů v naší zemi však upřednostňuje nekonfliktní ekonomické vztahy s Čínou, a proto se veřejně přiznat sympatie utiskovanému tibetskému národu zdráhá. Většina politologů však má ve věci jasno. „Chápu pragmatické hledisko, kdy obchodní aktivity mají navrch před vším ostatním. Já si ale vážím radnic, které tibetskou vlajku vyvěsí. Ne všechno je totiž otázkou pragmatizmu. Měla by vítězit morálka a lidský rozměr,“ poznamenala Milana Reichlová, vyučující na hradišťském gymnáziu základy společenských věd. Tradice vyvěšování modročervené vlajky se zlatým sluncem vznikla v polovině 90. let v Evropě. ČR se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996. Vloni ji podpořilo 326 měst, obcí, městských částí a krajů. Letos bylo množství podobné.

Pavel Bohun