K jejich výrobě se z dárcovských rukou sešly v charitních prostorách stovky plechovek, desítky metrů papírových knotů a téměř dva metráky vosku. Každá svíčka by měla vydržet hořet čtyři až šest hodin a vytvořit plamen potřebný k tomu, aby se například teplota v zákopovém krytu zvýšila o několik stupňů, anebo aby si vojáci na nich mohli třeba ohřát jídlo.

„Naše střediska v rámci pracovní terapie vyrobila téměř 600 svíček, které byly minulý týden společně s dalšími odvezeny do centrálního skladu na Ukrajině a odtud distribuovány přímo do válečných zón,“ sdělil Dalibor Jirásek z uherskohradišťské Charity.

„Přesné místo skladu neznáme ani my, což je z bezpečnostních důvodů samozřejmé,“ dodal.

Nejnebezpečnější křižovatka Zlínského kraje v Uherském Hradišti pod drobnohledem
VIDEO: Kde je nejnebezpečnější křižovatka Zlínského kraje

Kromě klientů Terapeutické dílny Klíček se na výrobě zákopových svíček podíleli také uživatelé Labyrintu – Centra sociální rehabilitace pro lidi s duševním onemocněním. Byli mezi nimi také 21letý Petr a 52letý Robert. Ti, podle slov vedoucího Labyrintu Romana Macha měli při výrobě svíček pocit osobního naplnění.

„Cítili se přitom tak trochu jako partyzáni, protože mohli na ukrajinskou frontu přispět alespoň takto, každý podle svých sil a možností,“ prozradil Roman Mach. Na této speciální výrobě se podle jeho slov podílelo v Labyrintu kolem deseti lidí.

„Výroba mohla probíhat pouze v ergoterapeutickém programu „Dílny“, a to jen na bázi dobrovolnosti. Všichni dotázaní ale chtěli pomoct, a to bez věkového či zdravotního omezení,“ dodal Roman Mach.

Uživatelé se přitom podle něj zdokonalovali v dovednostech, které jsou pro ně potřebné získávat, rozvíjet a také udržovat.

„Chtěl bych poděkovat všem lidem dobré vůle, kteří nebyli lhostejní a vyslyšeli naši výzvu ohledně sbírky vosku. Bez jejich přičinění a poskytnutých darů by celá tato akce nebyla proveditelná,“ podotkl Roman Mach.