Dne Orla, jak pořadatelé velkolepou akci nazvali, se zúčastnil také poslanec Parlamentu České republiky, místopředseda rozpočtového výboru a starosta Orla České republiky Ladislav Šustr (na snímku). V průběhu slavnosti odpověděl Slováckému deníku na několik otázek.

Sto let Orla nutí k zamyšlení. Kolik generací našich občanů touto organizací prošlo, jakými příkořími museli někteří z jejích členů projít. Mohl byste stručně zavzpomínat?
Orel je jenom o třicet pět let starší než já. My jsme jako Orli začínali v roce 1990 na spáleništi. Přesto naše organizace zaznamenala za posledních dvacet let velký rozmach. Čestně musím říct, že naši předci v Orlu vystavěli od roku 1922 do roku 1938 tisíc šedesát orloven a my v té novodobé dvacetileté historii jenom dvacet. Minulý režim nám sebral všechny ty našimi předky postavené orlovny a zpět jsme dostali jenom pár zbořenišť. Nemohu nevzpomenout na rok 1950, kdy nám komunisté pozavírali celé naše vedení, které strávilo v jáchymovském kriminále celkem 136 let. Pětadvacet tisíc Orlů sloužilo u pétépáků.

Kolik má dnes Orel v České republice členů? Stavíte budoucnost organizace na mladých?
Zatímco v minulosti měla křesťanská organizace Orel 270 tisíc členů, dnes jich má osmnáct tisíc. Z toho do 25 let je jich 14 tisíc. Počty členů se nesnažíme zvedat silou. Těší nás příliv mladé generace do naší organizace. K jejím hlavním aktivitám patří kulturní, sportovní a duchovní činnost. Naše organizace nabízí lidem takové programy, které je mohou provázet od narození až do pozdního stáří, třeba do sta let. Na sportovní zápolení nekupujeme hráče a nepotřebujeme ani podplácet rozhodčí. Ale zato se dobře bavíme. Orel má proti ostatním sportovním organizacím jednu výhodu, že má ještě velmi silnou kulturu.

Jaké dojmy si z Modré odnášíte do Telnice, kde bydlíte, ale i do Prahy?
Řeknu to tak. Z Modré si odnáším velice pěkné zážitky. Obec i jejího starostu Miroslava Kováříka totiž dobře znám. Osm let jsem Telnici, která vůbec poprvé v Česku vyhrála soutěž Vesnice roku, starostoval. Pak tuto štafetu převzala i Modrá. S Mirkem Kováříkem, mým kamarádem, nás spojoval Program obnovy venkova.

Chutná vám slivovice a víno ze Slovácka?
Slovácká slivovice mi chutná, ale jako místopředseda rozpočtového výboru si vždycky zakážu přemýšlet, jestli je zdaněná. Když si připustím, že zdaněná není, tak přemýšlím, jak moc veliký je to hřích. Také si říkám, že pít ji musím jenom málo, protože mé slinivce břišní nesvědčí. Na druhé straně je slivovice nejlepší pití vůbec, protože je z čistého ovoce. Víno, které mému organismu tolik jako slivovice neškodí, občas ochutnám. Musím říct, že kvalita slováckých vín se za poslední roky několikanásobně zvýšila.

Zdeněk Skalička

Čtěte také:

Orel podporuje výchovu svých členů v duchu křesťanských zásad

Župa Velehradská se vydala ve stopách tradice