O plánovaném zákazu používání televizí, které nejsou v oficiálním seznamu vybavení pokojů, informovalo vedení azylového domu své klientky zhruba před měsícem. Dvě z žen, které v současnosti dům obývají, se proti chystanému opatření ohradily a s úmyslem vedení seznámily redaktora Slováckého deníku. Vedoucí azylového domu záměr komentovala slovy: „Vzhledem ke změně zákona, který nařizuje, aby náklady na provoz hradil provozovatel zařízení, se musíme postarat o co největší úsporu energií. Z toho důvodu chceme, aby se obyvatelé domu scházeli u společné televize ve společenské místnost,“ sdělila před časem vedoucí.

přisly změny

Po opakované kritice některých regionálních politiků a po „minisérii“ článků v lokálních médiích nastala změna. Zástupci zařízení a městští radní už nejsou ve svých vyjádřeních tak radikální. „Po podrobném posouzení a s ohledem na výchovu dětí bylo skutečně jednou z úvah omezení televizí na pokoji s tím, že by pro děti bylo lepší sledovat programy v přátelské atmosféře v jedné místnosti společně s maminkami. Tímto krokem rozhodně nebylo myšleno zakázání sledování televize, ale naopak nalezení nejlepšího aktivního využití volného času dětí a maminek v azylovém domě,“ sdělila před několika dny v písemném vyjádření Jana Skuciusová, ředitelka azylového domu.

televize zatím zůstanou

V podobném duchu se vyjádřil i hradišťský místostarosta Stanislav Blaha, který má sociální rezort na starosti. „Prozatím televize zůstanou na pokojích. Musí se ale jednat o homologované přístroje a jejich majitelky si musí zajistit revizi bezpečnosti přijímačů,“ sdělil Blaha. Definitivní verdikt vzejde ale až ze zasedání správní rady azylového domu. „Kdy k němu dojde, a zda se bude tento bod na nejbližší radě projednávat, prozatím nevím,“ řekl Blaha.
S vývojem událostí jsou stěžovatelky spokojené. „Pan Blaha nám sdělil, že televize zatím zůstávají, a to nám stačí. Věřím, že na radnici jsou rozumní lidé a že se domluvíme. Nechceme nic zadarmo, poplatky za televize a za spotřebovanou energii jsme samozřejmě ochotné zaplatit,“ připomněla Blanka Janků, jedna z obyvatelek azylového domu.