„Došlo mi vyjádření právníka z Prahy, že musím uhradit částku deseti tisíc korun za televizní přístroj, který mám v kanceláři. Vtip je v tom, že jsem tam televizor nikdy neměl a mít ani nehodlám. Jeho instalace by byla totiž i v ostrém kontrastu s mou činností. V místě, kde jednám s klienty, by takové zařízení jen rušilo,“ krčí rameny nad dopisem podnikatel, který sice zanechal své iniciály k dispozici redakci, požádal však o zachování anonymity.

Poškozený muž se domáhal vysvětlení telefonicky, v kanceláři odesílatele kárného dopisu. „Jeho pracovnice mi řekla, že zřejmě došlo k pochybení při vytipování neplatících klientů. Pochopil jsem to tak, že právník prostě vzal údaje z obchodního a živnostenského rejstříku a pak bez ověření, zda podnikatelé mají televizi, je obeslal s výzvou. Podle zdroje blízkého ČT může být poškozených až 14 tisíc. Zástupci televize ale tvrdí, že ČT za pochybení nemůže, a od právníků, kteří se zachovali podobně jako právník David Kalcso, se veřejně distancovala. Zůstává ale faktem, že si ho na vymáhání dlužných částek najali. Mluvčí ČT Ladislav Šticha připouští, že mezi stěžovateli, kteří Kalcsa kritizují, mohou být i skuteční provinilci. Bude podle něj nutné prověřit každý případ.

Nakonec se může ukázat, že někteří oslovení lidé skutečně měli poplatek zaplatit, jen o tom nevěděli,“ tvrdí Šticha. Představitelé České televize vydali v těchto dnech oficiální stanovisko. V něm oznámili, že podnikatelé, oslovení dopisem od Dalibora Kalcsa, nemusejí na výzvu reagovat, pokud nevlastní, nevyrábí nebo neužívají ve svých provozovnách televizní přijímače. Advokát Kalcso upozornil, že pokud oslovení podnikatelé prokáží, že platit nemají, pak ze seznamu dlužníků zmizí.„Žalobu podáváme jen v případech, kdy lidé na naši výzvu nereagují,“ tvrdí Kalcso. V případě, že se údajný vlastník televizního přjímače vymahačům nedovolá, měl by jim zaslat písemné vyjádření v doporučeném dopise.

Zákon o koncesionářských poplatcích: Vzhledem k § 1 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích se televizní a rozhlasový poplatek platí z každého zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu a také bez ohledu na to, zda je přijímáno vysílání provozovatele ze zákona či nikoliv, respektive bez ohledu na jeho rozsah a kvalitu. To znamená, že na povinnost platit poplatky nemá vliv například lokální nedostupnost rozhlasového či televizního vysílání ani způsob příjmu (individuální či společná televizní anténa, kabelová televize, satelit (Czech Link)). Podle § 2 citovaného zákona je poplatníkem každá fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem rozhlasového nebo televizního přijímače. Fyzická osoba platí poplatek pouze za první přijímač v domácnosti, právnická osoba pak za každý přijímač.
Poplatník, který nepřihlásil přijímač do evidence nebo uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného osvobození od povinnosti platit za přijímač poplatek či uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného odhlášení přijímače z evidence, je povinen zaplatit provozovateli ze zákona kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 tisíc korun za každý takový rozhlasový přijímač, nebo přirážku ve výši 10 tisíc korun za každý takový televizní přijímač. Podle § 7 citovaného zákona platí, že nezaplatí-li poplatník dlužné poplatky ani v přiměřené dodatečné lhůtě poskytnuté mu provozovatelem ze zákona, je provozovatel ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu.