Tradičně shromážděným lidem ztvárnili legendu, jak se svatý Martin dělí o svůj plášť se žebrákem. Poté došlo na žehnání mladých a Svatomartinských vín místním knězem P. Josefem Říhou, jemuž na pódiu sekundoval jeho předchůdce P. Petr Dujka, jenž je správcem farnosti v Dolní Bečvě.

Na pódiu se sešli zástupci z Vinařství Bunža, Šlechtitelské stanice vinařské Polešovice, Vinařství Vaďura Polešovice, Vinařství Dvůr pod Starýma Horama, Vinařství Medek, Vinařské sklepy Skalák a Zámeckého vinařství Bzenec. Celkem mohli lidé v sobotu v dřevěných stáncích na Masarykově náměstí ochutnat celkem 79 vzorků vín od 21 vinařů, z nichž Svatomartinských bylo 47 a mladých 32.

„Mezi 23 bílými je 13 vzorků Mülleru Thurgau, Muškátu moravského osm a Veltlínu červeného ranného dva. Rosé vín je 12, z nichž šest Zweigeltrebe, pět Svatovavřinecké a jeden Modrý Portugal. Z červených je k ochutnání 12 vzorků. Z toho Modrého Portugalu devět a Svatovavřineckého devět,“ upřesnila počty Svatomartinských vzorků spolu organizátorka akce Hana Patková. Celkem podle tajemnice Regionu Slovácko Lenky Durďákové mohlo být v sobotu na Masarykově náměstí k ochutnání 700 – 800 lahví mladých a Svatomartinských vín. V celé republice to bylo 2 780 000 lahví.

Dopolední program v centru Uherského Hradiště zpestřila CM Národopisného souboru Gymnázia Uherské Hradiště. Odpoledne to pak byla CM Mladí Bruštíci ze Strání. Lidé si tam také pochutnávali na husích a jiných specialitách. Pivovar Jarošov čepoval speciálně uvařenou jedenáctku Jarošovský Martin.

Historie svatomartinských tradic započala již během raného středověku. Martin z Tours byl prvním světcem, který byl svatořečeným za svůj příkladný život a ne jako mučedník. Zároveň ztělesňoval přechod od pohanství a antického dědictví ke křesťanství.



Den sv. Martina byl dnem veselic, lovů a zabijaček. Tradice martinské husy (či martinského vepře), která byla na mnoha místech konzumována v den světcova svátku, souvisela s ukončením zemědělského roku, s odvodem úroků vrchnosti, s adventním šestitýdenním půstem (začínajícím 12. listopadu) a ve vinařských oblastech s ochutnávkou prvního vína. V některých oblastech se zapalovaly martinské ohně, které nahradily lampiony, světil se chléb a peklo obřadní pečivo.'

Den 11. listopadu se vyznačoval lidovým veselením, začínaly fungovat tribunály, parlamenty, školy, slavily se volby do místních zastupitelstev, platívaly se daně a obnovovaly se kontrakty. Mnohé z těchto obyčejů přežily i světcův kult. Zdroj Wikipedie