„Od počátku letošního roku do konce července bylo strážníky Městské policie Uherský Brod převezeno na záchytnou stanici šest osob, z toho čtyři muži a dvě ženy. Nejzávažnější případ se vyskytl před několika málo dny. Muž měl v krvi 5,37 promile alkoholu. Tendence je to rozhodně vzrůstající, v loňském roce jsme realizovali převoz pouze v jednom případě," popsal situaci starosta Uherského Brodu Patrik Kunčar.

Podstatně vyšší počet lidí letos deportovali kvůli silné opilosti do Kroměříže strážníci v Uherském Hradišti. „Od 1. ledna do 31. července bylo převezeno na protialkoholní záchytnou stanici Nemocnice Kroměříž celkem 33 osob, z toho 29 mužů a čtyři ženy. Nejvíce naměřeného alkoholu v dechu bylo 4,28 promile," vypočítal velitel uherskohradišťských strážníků Vlastimil Pauřík.

Vzestupnou tendenci počtu opilců, umístěných v protialkoholní záchytné stanici kroměřížské nemocnice, potvrzuje i její mluvčí Veronika Klímová. „Přesné údaje o tom, odkud k nám opilé lidi přiváží, sice nevedeme, ale obecně se dá říct, že ty počty jsou každým rokem jednoznačně stoupající. Vloni jsme přijali více než tisíc klientů a do konce června letošního roku to bylo už klientů 549," popsala Veronika Klímová.

Převoz opilých jedinců na záchytku se však ne vždy obejde bez problémů. Například v Uherském Hradišti bylo v jednom případě nutné použít donucovacích prostředků. „Podnapilé osoby bývají zpravidla agresivní nebo špinavé nebo v kombinaci obojího. Extrémem poslední doby byla žena v oděvu znečistěném vlastními exkrementy a zvratky. V těchto případech strážníci používají gumové rukavice při manipulaci s osobou a plastové pytle, kterými zakryjí sedadlo vozidla, aby zabránili jeho znečistění," popsal náročnou práci strážníků uherskobrodský starosta.

Kromě zmiňovaných nepříjemností jsou cesty na záchytku náročné také časově i finančně. „Finanční zátěž to představuje především pro město, ale pouze v případě, že se nepodaří náklady vynaložené na vyšetření a převoz od převážené osoby vymoct zpět. Přímé náklady jsou na pohonné hmoty, nepřímé pak platy strážníků, kteří po dobu převozu nemohou vykonávat běžnou činnost v rámci města," přibližuje Kunčar. Časová zátěž je to podle něj pro městskou policii vždy, protože nejbližší protialkoholní záchytná stanice je právě až v Kroměříži. Ta je navíc jednou z nejdražších v republice, jedna noc tam přijde bezmála na 13 tisíc korun.

První záchytka na světě byla otevřena v Československu. Jejím zakladatelem byl bojovník proti alkoholismu doktor Jaroslav Skála. Svou záchytku otevřel v Praze u Apolináře 15. května 1951. Vůbec prvním klientem byl ruský námořní inženýr. V tříměsíčním zkušebním provozu se pražská záchytka osvědčila, a tak se začaly stavět další a další nejen v Čechách, ale po celém světě. Záchytka v St. Luis (USA) má dokonce zmínku o té pražské ve své zakládající listině. Jen do roku 1981 do roku 2008 byl v českých záchytkách ošetřen celkem milion lidí. V současnosti v České republice existuje celkem 17 záchytek a nejvíc jich je v Moravskoslezském kraji pět. „Ubytování" na protialkoholní záchytné stanici si musíte platit sami a ceny jsou velmi rozdílné. Pokud byste se dostali na záchytku v Opavě, zaplatíte za noc „pouhých" 800 Kč, pokud byste se ocitli v Kroměříži, budete muset do kapsy sáhnout mnohem hlouběji a vytáhnout z ní 12 700 Kč.

Každý občan České republiky podle statistik vypije ročně 16,5 litru čistého alkoholu, což je téměř trojnásobek světového průměru. Ten činí více než šest litrů.

Autor: Petra Kučerová