Nedostává se jí kvalifikovaných řemeslníků. U tavicích pecí chybějí skláři, a podnik tak musí vyrábět pomalejším tempem. Kdy se situace zlepší, je však doslova ve hvězdách. Mladí nemají o obor zájem a nedůvěra veřejnosti k tomuto oboru přetrvává.

„Ti, co tady před lety pracovali, si našli jiné zaměstnání. Momentálně jsme v takové situaci, že bychom pět sklářů vzali okamžitě a deset v průběhu roku,“ prohlásil Filip Šedivý, předseda představenstva společnosti SYNEX, která Moravské sklárny Květná vlastní. Podle slov ředitele skláren Jiřího Tesaře absence sklářů zatím sice existenční dopady na podnik nemá, leč nevýhoda to rozhodně je. „Zásadním způsobem to sice výrobu neohrožuje, ale vyšší počet sklářů by znamenal lepší využití výrobních kapacit,“ přiznává ředitel.

Institucí, která se odbornou výchovou sklářských řemeslníků zabývá, je Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská ve Valašském Meziříčí. Už tam se ale v posledních letech setkávají s nezájmem mladých o sklářské řemeslo. „V současné době nám v učebním oboru sklář budou končit tři žáci, a to je bída. Například v minulém desetiletí se na naší škole vyučilo až 15 sklářů ročně a okamžitě šli do výrobního procesu,“ prozradil zástupce ředitele valašskomeziříčské školy Radim Roška, podle něhož nejde jen o nedostatek sklářů ve Květné.

„Je o ně velký zájem také v západní části republiky nebo třeba v Itálii. Bohužel, ale lidi dnes tato profese neláká. Přestože Moravské sklárny Květná slíbily měsíční tisícikorunovou podporu každému, kdo se na obor sklář přihlásí, zájem zůstává na bodu mrazu,“ smutně konstatoval Roška. Podobné poznatky má také pracovní úřad v Uherském Hradišti.

„Problém je v tom, že jde o velmi specifický obor. Za posledních šest měsíců jsme pro tuto profesi nikoho z několika málo zájemců nedoporučili,“ informoval František Dostálek, vedoucí odboru trhu práce na pracovním úřadě v Uherském Hradišti.

Na otázku, kdy se situace zoufalého nezájmu o sklářskou profesi zlepší, zatím jednoznačně odpovědět nelze. Jisté však je, že to nebude dřív, než výrobní podniky mladé lidi přesvědčí o perspektivě sklářského řemesla. „Až veřejnost uvěří, že tento obor není mrtvý, že žije a má budoucnost,“ konstatoval Roška.