Do cílové skupiny Azylového domu Petrklíč patří mimo jiné oběti všech forem domácího násilí. Kolik procent z celkového počtu klientů ročně u vás hledá útočiště právě z této skupiny?

Obecně je to ročně v průměru kolem třiceti procent. Domácí násilí je ale hodně široký problém. Ve většině případů se nejedná jen o tradiční pohled oběť - násilník. Žadatelky do žádosti o pobyt například uvedou domácí násilí jako prioritní, což má při rozhodování o jejich ubytování velkou váhu, ale až v průběhu pobytu zjišťujeme, jak problematická situace v rodině je a postupně s ní pracujeme. Ve většině případů se jedná o závislé vztahy a pohled není jen černobílý.

Liší se nějak svým chováním oběti domácího násilí od jiných žadatelek o útočiště v azylovém domě?

Určitě ano, ale velmi záleží v jaké fázi opouštění vztahu od násilné osoby tato žena je. Samozřejmě, domácí násilí má svá specifika a jasné projevy chování. Typická oběť domácího násilí se nám však hlásí výjimečně. Především pro mnoho lidí je obrovské stigma přiznat násilí od blízké osoby i využít sociální služby. A také funguje mnohem širší síť podpory než to bylo v nedaleké minulosti. Intenzivně s touto cílovou skupinou pracují intervenční centra, je možnost využít vykázání násilné osoby, tento zákon tady ještě v roce 2006 nebyl, takže oběť může také zůstat v místě trvalého bydliště poté, co se agresor stane vykázanou osobou. Navíc u nás jsou další organizace, které s domácím násilím pracují a to i anonymně. Azylové domy byly zpočátku prioritně zřizovány pro cílovou skupinu obětí domácího násilí, v průběhu času se ale proměňuje situace ve společnosti, stejně jako cílová skupina.

Jsou to zpravidla ženy, jimž se už podařilo vymanit z vlivu agresora, nebo k vám přicházejí i ty, které dotyčný pronásleduje a ony prchají se k vám ukrýt? Právě pro takové nabízíte službu s názvem Utajený pobyt?

Ano, možnost utajeného pobytu náš azylový dům nabízí. A za celou dobu pobytu byl využit asi ve třech případech. Většinou se jedná o spolupráci s další pomáhající organizací a celý příjem k pobytu je důsledně naplánován. V tomto případě klientka je vedena pod jinou identitou, je přijata pod jiným jménem a takto se spolupracuje i ostatními pomáhajícími organizacemi v tomto případu. Nicméně se jedná o výjimečné případy. Je důležité si uvědomit, že přestože se žena rozhodne odejít z násilného vztahu a není v této době ještě například podáno trestní oznámení, nejsou na základě předběžného opatření děti svěřeny do péče matky a prokázán trestný čin, má otec dětí právo na styk a kontakt s dětmi a tedy i vědět, kde se jeho děti nachází.

Také není výjimkou, že se žena vrací do původního vztahu zpět i do prostředí, kde zažívala násilí. Jsme často svědky toho, že psychický tlak agresora a jeho manipulace především prostřednictvím dětí je obrovská. Není jednoduché jej ustát. Také se setkáváme s tím, že ženy jednoduše chtějí věřit slibům násilné osoby a opakovaně se musí přesvědčovat, že změna za velmi krátkou dobu pobytu v azylovém domě je nepravděpodobná.

Jakým způsobem se šikanování matky podepisuje právě na dětech, které k vám do Azylového domu spolu s ní přicházejí?

Obrovsky. A to není pouze problém domácího násilí. Je naprosto přirozené, že děti kopírují chování svých rodičů a naučené vzorce pak aplikují ve svém dalším životě. Domácí násilí a sociální prostředí ze kterého vycházejí ovlivňuje zásadně jejich další život.

Co byste poradila obětem domácího násilí, jak se nejsnáze vymanit z vlivu násilníka?

Nedá se mnoho poradit. Sílu v sobě musí každý najít sám. Rozhodnout se postavit se proti násilí a nestydět se za něco, co by se měl stydět ten, kdo ubližuje. Už třeba právě kvůli dětem, aby se v jejich životech neopakovaly stejné vzorce. Pomoc je dostupná. Pomáhajících organizací je opravdu v této době hodně a informace a kontakty jsou snadno dohledatelné na internetu nebo právě v pomáhajících organizacích. Zprostředkovat kontakt může také lékař, pomůže policie, zdravotnické zařízení i blízké okolí. Například v rodinném centru Akropolis je možno konzultovat svůj problém s domácím násilím anonymně prostřednictvím e-mailu nebo telefonu a získat postupně informace k rozhodnutí vystoupit z cyklu násilí.

Vizitka Kamily Nekolové
Je jí 46 let, vystudovala Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně. V Azylovém domě Petrklíč je ředitelkou od roku 2010, v sociálních službách působí od roku 2006. Je maminkou dvou dětí.
Azylový dům Petrklíč je službou určenou ženám a matkám s dětmi v nepříznivé životní situaci. Zřizovatelem je město Uherské Hradiště. Má k dispozici sedm bytových jednotek pro sedm žen s dětmi, jsou to byty o různých velikostech, maximálně může ubytovat matku se čtyřmi dětmi. Doba, jakou tam klientka může zůstat, je stanovena zákonem a zpravidla by neměla přesáhnout jeden rok. Pouze ve výjimečných a odůvodněných případech může být doba jednoho roku prodloužena. Od 1. ledna 2023 tam přijde pobyt pro ženu bez dětí na 150 Kč denně anebo v případě matky s dětmi na 120 Kč denně + 90 Kč denně na každé dítě.