Už podvanácté v zimním čase, kdy je nikdy nedobyté opevněné feudální sídlo pro veřejnost uzavřeno, se o svátku Štěpána setkávají v jeho hradbách lidé, přejí si do nového roku, připíjejí si svařeným vínem, punčem, medovinou, ale i čajem ze slavné buchlovské Lípy neviny.

Na své si návštěvníci přicházejí v budově purkrabství, holdující historickým oděvům. Volnou procházku bývalými hraběcími pokoji, které voní jehličím a cukrovím, si jen málokdo nechává ujít.

V pracovně potkávám dámy v oděvech z let 1800 až 1810, které se chystají na procházku. Na košili, korzet a spodničku mají oblečené šaty. Na nich jako svrchní vrstvu má první dáma oblečen hedvábný kabátek dosahující do zvýšeného pasu, kterému se říkalo sencer. Ten je vytvořen podle originálu z roku 1798. Druhá z dam má oblečený ženský vlněný svrchník, který se nosil jak ve zkrácené délce, tak v délce až na zem a nazýval se pelisse.

„Autorka všech kostýmů, které tu dnes vidíte, je Hana Polášková Wincorová z Olomouce. Vystudovala práva, ale při studiích provázela brigádnicky návštěvníky na různých hradech a zámcích, nejdéle na hradě Buchlově. Na něj se každoročně vrací ať už jako autorka oděvů, nebo tu pomáhá při různých kulturních akcích,“ vysvětluje Libuše Mikulová, správkyně hradního depozitáře. K šití historických kostýmů přivedla autorku právě průvodcovská činnost, kdy si uvědomila, že kostýmy průvodců jsou spíše divadelní než historicky přesné.

V obývacím pokoji jsou dámy i dítě oblečeny v oděvech z období raného empíru, asi z roku 1795, kdy ještě byly populární bohatě nabírané kolové šaty. Ty se oblékaly přes košilku, empírový zkrácený korzet a bohatěji nabíranou spodničku a vytvářely tak mnohem objemnější siluetu, než to bylo v pozdějším období.

V ložnici se setkávám s empírovým párem při ranní toaletě. Neformální ranní pánský oděv se skládá z košile, nočního čepce a z empírového pánského banyanu z tištěné bavlny, vytvořeného dle originálu, a to z let 1760 až 1800.

Dáma má oblečené negližé, tedy volný zavinovací oděv asymetrického střihu, který byl vytvořen dle módního návrhu z Costume Parisien, reprint z Fashions of London and Paris, a i z července 1800. Celý ranní oděv je doplněn čepcem z vyšívaného bavlněného mušelínu, zdobeného bavlněným tylem a valencienskou krajkou.

„Dlouholetým studiem historické literatury se Hana Polášková Wincorová vypracovala mezi přední odbornice na repliky historických kostýmů u nás. Kostýmy sama navrhuje dle zachované dokumentace a taky sama šije podle dobových postupů, tedy vše ručně,“ řekne v závěru prohlídky Libuše Mikulová.