Přestože jim tuto možnost zákony umožnily už před pěti lety, žádná ze zmiňovaných obcí ji doposud nevyužila.

Jejich čelní představitelé se totiž shodují na tom, že titul městyse nebo dokonce města pro ně fakticky nemá žádný význam. „Ptáte se mě proč jsme o statut městyse nezažádali a já vám odpovím také otázkou. Co by nám to přineslo?,“ ptá se starosta Tlumačova na Zlínsku Antonín Jonášek.

Výměna slova obec za městys podle jeho slov totiž nepředstavuje žádnou skutečnou výhodu. „O tom, že bychom díky tomu dostávali více peněz z daní si můžeme nechat jen zdát,“ krčí rameny Jonášek, podle nějž mají v Tlumačově na starosti mnohem důležitější věci. „Spíše než městys mě zajímají rodinné vztahy a život a kultura v obci,“ konstatuje starosta.

Ani ve Vlachovicích na Zlínsku po statutu městyse nijak zvláště netouží, přestože na něj obec s více než patnácti sty obyvateli také má nárok.

„Nežádali jsme o tento statut kvůli zbytečné administrativě. Za ten rok, co jsem ve funkci, na to v zastupitelstvu nepřišla řeč a ani ze strany občanů jsem žádné dotazy v tomto směru nezaznamenala,“ přiblížila starostka Vlachovic Ludmila Nejedlá.

Starosta Střílek na Kroměřížsku Milan Endlicher hovoří o možnosti získání titulu městys poměrně příkře. „Jsme obec a hotovo. Nemáme pocit, že by bylo o co stát. Lidem je to jedno, mnohým z nich název městys ani nic neříká,“ objasňuje starosta. Na druhou stranu, pakliže by se mezi obyvateli Střílek objevila iniciativa, která by slovo městys před jménem Střílky chtěla mít, nemá s tím prý nejmenší problém. „Stejně si ale myslím, že by nám to nepřineslo vůbec nic,“ krčí rameny Endlicher.

To Strání na Uherskohradišťsku by v případě zájmu mohlo být dokonce městem. Podle starosty Ondřeje Benešíka mají ale v obci jiné priority. „Když to řeknu s nadsázkou, na takové ptákoviny nemáme čas,“ usmívá se.

Zároveň však přiznal, že žádný průzkum mezi občany, který by zjišťoval, zda-li nechtějí mít ze Strání namísto vesnice město, nedělal. „Co ale slyším kolem sebe, lidé budou spíše hrdí na to, že jsme největší obcí ve Zlínském kraji než jedním z nejmenších měst. Zní to i lépe,“ vypozoroval starosta.

Také výhod spatřuje v možné změně z obce na město Benešík pramálo. „Snad bychom mohli zvýšit některé místní poplatky, ale stejně by to v globálu pro náš rozpočet znamenalo jen několik stokorun ročně navíc. Ještě bychom našim úředníkům přidávali zbytečnou práci,“ konstatuje starosta.

Ten ale současně v případě poptávky ze strany obyvatel případnou změnu úplně nezavrhuje. „Přece jen, volič je náš zákazník. Přesto si myslím, že Strání, byť má skoro čtyři tisíce obyvatel, je i historicky a folklorně spíše dědinského než městského rázu,“ domnívá se Benešík.

Na Vsetínsku podle dostupných informací žádná obec, která by měla nárok užívat statutu městyse nebo města a vědomě tak nečinila, není. Fungující městys je tu jen jediný, a to Nový Hrozenkov, kterému byl tento titul znovu přiznán v roce 2006.

„Má to pro nás zejména historický význam. Lidé si na změnu sice ze začátku zvykali těžce, ale nyní už s tím nemají problém,“ vzpomenula místostarostka Nového Hrozenkova Stanislava Špruncová.

Ta také přiznala, že v prvních měsících po udělení statutu měli na úřadě se změnou drobné problémy. „Museli jsme měnit razítka a hlavičky dokumentů, ale to pro nás znamenalo náklady pouze v řádu stokorun. Horší to bylo z fakturami od našich dodavatelů, které se musely pracně předělávat,“ připustila Špruncová, podle níž se ale vše brzy utřepalo.

„Díky statutu městyse tak dnes máme hlavně pocit jisté výjimečnosti mezi ostatními obcemi,“ uzavřela místostarostka.