Státní maturity a školné, to je téma do voleb

Školství jako obvykle není středem zájmu politických stran. Některé strany své programy připravily dokonce tak ledabyle, že v nich slibují věci, jež už fungují, jako například ODS povinnou angličtinu od 3. třídy nebo jednotné závěrečné zkoušky na učňovských oborech.

Levice zastoupená ČSSD a KSČM zase ohromují příslibem vyšších platů pro učitele, bezplatným a povinným posledním rokem školky, komunisté dokonce družinou a školními kluby zadarmo. Neříkají už ale, jak toho chtějí dosáhnout. Jen Věci veřejné tvrdí, že seberou armádě 10 miliard a díky tomu přidají každému kantorovi tři tisíce.

Ačkoli ministryně školství Miroslava Kopcová míní, že české školství je poznamenáno masovostí a ztrátou kvality, politické bitvy se vedou nikoli o jeho budoucí tvář, ale o nekonečně se vlekoucí státní maturity a školné na univerzitách.

Politici už za 14 let příprav předvedli tolik veletočů, že spuštění státních maturit na jaře 2011 by se rovnalo téměř zázraku. Dokonale otrávení jsou i pedagogové, kteří se stále dokola školí, ale nevědí vlastně na co. Expert ČSSD na školství Jiří Havel a lídr ODS Petr Nečas se v posledních měsících shodli, že společným měřítkem kvality znalostí studentů středních škol by měly být plošné testy. Ty by se mohly opakovat několikrát během studia, Havel by je rád zavedl i na základních školách. Všichni chtějí, aby se pro úspěšné řešitele tyto zkoušky staly vstupenkou na vysokou školu. Zařídit to ale nemohou, protože přijímací zkoušky jsou plně v kompetenci univerzit.

Problém také je, že na maturity už se vynaložilo 350 milionů korun a peníze tečou stále dál. Jen budoucí silný ministr školství může situaci zvládnout bez ztráty věnce, protože kytiček už politici poztráceli desítky.

Příliš mnoho vysokoškoláků

Nástupce Kopicové ale čeká také tvrdý ořech v podobě nového vysokoškolského zákona. Prostupnost české vzdělávací soustavy totiž dělá vrásky všem, kteří uvažují v horizontu delším než čtyři předvolební týdny. „Děti nám v podstatě přecházejí z jednoho stupně školy na druhý, ze základních škol téměř bez přijímaček na střední školy a dnes máme maturantů tolik, kolik máme míst na vysokých školách, tak se ptám, kam vlastně zemi můžeme dovést, když s tím něco neuděláme?“ dramaticky se táže Kopicová.

A v ČT u Václava Moravce přidala i zajímavý poznatek: „Už dnes čtvrtina lidí s vysokým IQ z Číny a 28 procent z Indie dají dohromady větší populaci, než je obyvatelstvo celé Severní Ameriky.“ Profesor Jan Švejnar, který je členem rady pro reformu VŠ dodal: „Čína neměla žádné dobré univerzity, ale teď jsou Pekingská univerzita a další mezi prvními padesáti nebo stovkou ve světě. U nás taková není ani mezi dvěma stovkami. Jestliže v tom zaspíme, tak to bude velmi neblahé.“ Problém je, že v Česku existuje 46 soukromých VŠ, což ve světě nemá obdoby. A všechny chtějí mít akreditované magisterské studium. Proto politici hodlají změnit jak systém financování univerzit, tak jejich strukturu.

TOP 09 i ODS jsou přesvědčeny, že jedním z nástrojů zkvalitnění VŠ je zavedení školného. Schwarzenbergova strana si myslí, že musí jít o platby již během studia, ODS se kloní k odloženému školnému. Obě strany hovoří až o 20 tisících ročně a chtějí ho navázat na systém půjček a stipendií. Levice školné v jakékoli podobě odmítá.

Politici se ale téměř vůbec nezamýšlejí nad vráskami kantorů ze základních škol. Přitom právě ty prošly zásadní změnou, když v nich osnovy nahradily rámcové vzdělávací programy. Volnost učitelů při výuce je nyní nebývalá. Což nemusí být vždy ku prospěchu. Stejně jako bobtnání víceletých gymnázií, kam odchází rok co rok z pátých či sedmých tříd zhruba dvanáct procent dětí, v Praze ale dvacet. Kvalita vyučování na 2. stupni ZŠ tak dramaticky klesá.