Na radnici totiž končí. Letos do zastupitelstva nekandidoval. Poprvé po šestnácti letech se jej netýkal stres volební kampaně a nedočkavost při sčítání hlasů.

„Není to tak, že bych na volební výsledek nebyl zvědavý, ale nebudu průběžně telefonovat, abych zjišťoval počty sečtených hlasů. Určitě si však kliknu na internet, abych věděl, jak kolegové dopadli. Ale až předám právo v Mařaticích,“ smál se první muž uherskohradišťské radnice s tím, že za normálních okolností by byl nervózní už od pátečního rána.

Poprvé kandidoval v roce 1994. Byl tehdy sedmnáctkou své strany. I letos na kandidátních listinách figurují političtí matadoři, s kterými se Karáskovo jméno před lety poprvé objevilo na volebním lístku. „Určitě tam byl Durďák, Plachý, Janík či Mikula,“ pátral v paměti osmačtyřicetiletý starosta.

Pocity u volební urny má starosta úplně jiné než tomu bylo v minulosti. „Je to hodně zvláštní. Cítím se být zase řadovým občanem, který spolurozhoduje o směřování města. Zažil jsem to už při senátních volbách, kdy jsem nepostoupil do druhého kola. Tehdy jsem poprvé v životě volil KDU-ČSL a Jožku Vaculíka. To veřejně přiznávám,“ prohlásil starosta s tím, že spolu s rodinou poctivě prostudoval volební materiály všech stran. „Vypadá to, že všichni tři budeme volit stejně. Ale hlasování je tajné,“ upozornil.

Starosta spolu s kolegy z odboru architektury zaknihoval svůj volební tip. „Zapsali jsme jméno budoucího starosty, počet mandátů a počet místostarostů. Po volbách to klidně ukážeme, aby se vidělo, kdo měl jaký odhad,“ slíbil Karásek.