Hodnotu čerstvých nálezů, metodiku jejich zkoumání, ale i pověrčivost lidí přiblížil v exkluzivním rozhovoru pro Slovácký deník Luděk Galuška, archeolog Moravského zemského muzea v Brně.

Objevili jste dvě kostry. Můžete upřesnit, v jakém jsou stavu a o pozůstatky jakých lidí může jít?

Žili někdy mezi koncem osmého a začátkem desátého století a pocházeli zřejmě z chudší vrstvy obyvatel. Nebyli totiž pohřbeni blízko kostela, jak tomu bývalo u výše postavených osob. U ostatků jsme nenašli ani žádné šperky. Dítě mělo v hrobě pouze nůž v kostěné pochvě. Stav nálezů ale není i kvůli agresivnímu štěrkopísku v půdě příliš dobrý. Kosti se nám drolily při sebemenším doteku špachtlí.

Myslíte, že se jednalo o přirozenou smrt s regulérním pohřbem, nebo o násilné zabití?

Šlo o běžný pohřeb, kterému odpovídá i poloha těl hlavou na západ a pohledem na východ. Násilnou smrt může určit pouze antropolog. Potřebuje k tomu ale dobře zachovalé kosti. Ve stejné ulici jsme ale po povodních v sedmadevadesátém roce našli například ostatky muže, který byl pohřben s okovy na nohou. Ty byly součástí protivampirického rituálu a měly zabránit obživnutí.

Nakolik složitou záležitostí bylo určení pohlaví z kosterních nálezů?

Archeologovi pomáhají základní rysy ženy a muže. Nejvýraznější odlišnosti jsou na lebce, ve tvaru pánve a kostrče. Pokud ale není dostatek patrných znaků, musí se pohlaví určovat s otazníkem. Naleznutou ženu jsem označil jasně podle tvaru lebky. U dítěte pohlaví ani moc dobře vyčíst nejde.

Lze odvodit typ člověka například z dochovaného chrupu?

Chrup vypoví hodně o třídě, do které člověk spadal. Na pohřebišti v Sadech se našlo sedmaosmdesát nebožtíků dohromady jen s jedním kazem. To znamená, že si dopřávali kvalitní stravu. Dá se tedy odhadnout, že se řadili mezi bohatou elitu. Zajímavé je, že nalezená kostra ženy ve Starém Městě má poměrně zdravé zuby. To ukazuje, že ani její strava nebyla nejhorší.

Jak vlastně hodnotíte aktuální objev z hlediska vašeho oboru?

V rámci Starého Města nejde o extra výjimečný nález. Nasvědčuje tomu i fakt, že jsme v dané lokalitě našli už přes dva tisíce hrobů. Ostatky pro nás mají význam spíše z hlediska doplnění takzvané archeologické mapy. Kdyby ale někdo takové velkomoravské hroby objevil třeba v Uherském Hradišti, byl by to rozhodně unikát. Tam se zatím našel jeden, maximálně dva hroby ze stejné doby.

Kostry se našly asi čtyřicet centimetrů pod povrchem ulice. Je to v této lokalitě běžné?

Ano. Dříve tam byla totiž ornice, která mohla být částečně splavena, ale každopádně došlo někdy na přelomu dvacátého století k jejímu stržení a odvezení. V celé oblasti na kopci u Památníku Velké Moravy jsou hroby třicet až padesát centimetrů pod povrchem. Lidé tak vlastně chodí těsně nad kostrami.

Setkal jste se někdy s pověrčivostí lidí, kteří viděli vykopané kostry u svého domu?

Řekl bych, že ve Starém Městě lidé vědí, že tam v minulosti bylo pohřebiště. Přesto ale některé pověrčivější pohled na odkrytý hrob zarazí. Připisují jim pak své problémy, například bolesti hlavy. Mnohdy se taky ujišťují, jestli jsme z míst plánované stavby domu opravdu odstranili všechny hroby i s ostatky zemřelých. Lidé zkrátka moc nechtějí bydlet nad tisíc let starými kostrami.