Moderní stavba uprostřed aglomerace tak i v souvislosti s dalšími přibývajícími architektonickými doplňky nadále vzbuzuje mezi lidmi rozpory a dělí je svým pojetím na dva nesmiřitelné tábory – obdivovatele a odpůrce.

„Kdo tuhle šílenost vymyslel? Údajně slouží k zastínění a fólie jsou zcela cíleně v tomto designu lepeny na skleněné plochy kostela. Já jsem si nejprve myslela, že se vyvrátím a že je to všechno dílem bezohledných sprejerů. Tak teď vážně nevím co si o tom myslet, jestli se někdo zbláznil,“ píše za souhlasu řady dalších pisatelů přispěvatel pod označením Rodina Kolaříkovi.

Vyskytuje se tam však také několik opačných zmínek.

„Je to ultra moderní kostel, tak to docela k tomu pojetí sedí. Neviděl jsem to in-natura, jen tady na fotkách a nepřipadne mi to zas tak strašné jak píšete,“ uvádí v diskuzi autor podepsaný jako Hubert Rýc.

Debatující Rodina Kolaříkovi poukazuje na to, že městečko, pyšnící se historií již z dob Velké Moravy, by si zasloužilo stavbu, která by svým charakterem zapadala do celkového historického rázu města.

„No budiž, že je kostel takový jaký je, si myslím už i odpůrci zvykli a možná ho opravdu budoucí generace budou obdivovat, ale polepit ho fóliemi ve stylu sprejerských výtvorů, tak to mi přijde opravdu nevkusné, ale je to jen můj názor, mohu se mýlit. Každopádně se určitě zařazuji do moderní generace snad i s vkusem, takže moderní věci neodsuzuji, přesto se mi tohle nelíbí,“ tvrdí ve svém příspěvku autor Rodina Kolaříkovi.

Starosta Starého Města Josef Bazala se k tématu fólií příliš vyjadřovat nechce.

„Farnost prostě vybrala tuto imitaci, která se objevila na fóliích. Pokud chcete znát podrobnosti musíte se obrátit na pana faráře,“ poznamenal starosta.

Pater Miroslav Suchomel, který je duchovním správcem staroměstské farnosti, přiznává, že se už pár dnů snaží farníkům sdělovat podrobnosti k obrazům na foliích.

„Ve čtvrtek jsem dokonce místo kázání četl vysvětlující zprávu od autora výjevů, akademického malíře Jana Jemelky,“ řekl farář Deníku.

Jan Jemelka svou vizi obrazů na vitrážích shrnul ve své vysvětlující Koncepci výzdoby skleněného pláště kostela sv. Ducha ve Starém Městě, kde mimo jiné píše: „Levá – severní strana – ponese motivy vyjevení Svatého Ducha ve Starém Zákoně. Zde bude ústředním motivem průchod Izraelitů Rudým mořem, při útěku z Egypta (radikální migrace, řečeno dnešním jazykem). Na jižní stěně jsou symboly sestoupení Ducha svatého do události Nového Zákona. Jakýsi pomyslný střed dějů tvoří sestoupení Ducha svatého na apoštoly a Pannu Marii – Letnice.“

Základní kámen chrámu Svatého Ducha, kterým byl balvan vyňatý ze základů církevní stavby z velkomoravské doby, posvětil v roce 1997 při své návštěvě ČR papež Jan Pavel II.

O tři roky později bylo papežským nunciem Giovannim Copou požehnáno místo pro stavbu kostela a počátkem roku 2002 se začalo s jeho stavbou.

V roce 2014 požehnal sakrální stavbě českobudějovický biskup Pavel Posád, čímž umožnil jeho užívání v nekompletní improvizované podobě.

„Vysvěcen by měl být poté, co Otmar Oliva dokončí práce na oltáři, svatostánku a ambonu. Když to dobře půjde, tak by k tomu mohlo dojít letos na podzim,“ uvedl Suchomel.

Do úplné kompletace všech částí staroměstského chrámu podle něj chybí vybavit kostel lavicemi, světly, vitrážemi, zvony, dokončit v něm zázemí, obložit severní věž pískovcem a instalovat do ní výtah.

Dosavadní náklady na výstavbu kostela dosahují za uplynulých 16 let ke 100 milionům korun. Tři čtvrtiny z celé částky poskytli sami věřící při kostelních sbírkách, sbírky pořádané dvakrát ročně mezi Staroměšťany, či dary od firem, od soukromých dárců, od Nadace Synot a úvěr. Zhruba jednou čtvrtinou se na investici podílela staroměstská radnice.

„Je to chrám vděčnosti za cyrilometodějskou misi, ale také ztělesnění díků všem, kteří se na jeho stavbě jakkoliv podíleli,“ uvedl pro Deník Miroslav Suchomel. Ten odhaduje, že kompletní by stavba mohla být do dvou až tří let.