Zatímco ještě v roce 2009 byl alkohol na pracovišti třiadvacátým nejčastějším důvodem pro ukončení pracovního poměru, letos už je to šestá nejčastější příčina okamžitého „padáku“.

„Před rokem bylo například zcela výjimečné, že by učitel přišel na hodinu opilý. Tento rok mají kvůli konzumaci alkoholu na pracovišti často problém i lidé s vyšším vzděláním,“ potvrdil Deníku Tomáš Zdechovský z agentury Commservis.com, která v březnovém průzkumu oslovila třiasedmdesát českých zaměstnavatelů.

Kontroly přitvrdily

Zdechovský však připouští, že firmy zároveň provádějí mnohem přísnější kontroly než dříve a v tíživé ekonomické situaci netolerují u zaměstnanců totéž, co před rokem.

„Jednali jsme s firmou, která prodává alkoholové testery. Jejich prodej vzrostl trojnásobně,“ vypočítává Zdechovský.

Přestože kvůli krizi může mít řada lidí hlouběji do kapsy, na zkonzumovaném množství alkoholu se to zatím příliš neprojevuje. „Spotřeba alkoholu zůstává na zhruba stejné úrovni, rozhodně zatím nijak neklesá,“ připouští Ladislav Csémy z Psychiatrického centra Praha.

Neřešený problém

Množství vypitého alkoholu v Česku však roste již řadu let. Zatímco v roce 1989 průměrný Čech spotřeboval 8,2 litru stoprocentního lihu, v roce 2008 to už bylo 10,4 litru.

To je zhruba stejný objem, jako kdyby každý včetně novorozeňat vypil asi 52 půllitrových lahví vodky ročně. „Alkohol je u nás v porovnání se západními zeměmi snadno dostupný a stále velmi levný,“ vysvětluje příčiny Csémy.

Dodává, že příliš nepomáhá ani přílišná tolerance státu k reklamám na alkohol. „Ta se v televizi může objevit dejme tomu i před večerníčkem,“ zlobí se psychiatr.

Někteří za rostoucí spotřebou alkoholu vidí hlubší problém.

„Je to tím, že lidé se odnaučili komunikovat a řešit své problémy. Alkohol pak představuje nejsnadnější únik,“ míní psychiatrička Soňa Vavrincová.

Začínají pít i ženy

Odborníci se shodují, že výrazně přibývá na alkoholu závislých žen. Ty často pijí doma a potají, takže okolí zpočátku nemusí poznat, že je něco v nepořádku. „Jde především o ženy středního věku, kterým se rozpadají vztahy, častěji jim chybí vlastní zájmy a propadají více depresím,“ vysvětluje psychiatrička Soňa Vavrincová.

Podle dalších za tímto trendem stojí spíše emancipace. „Ženy jednají jako muži i v jiných oblastech. Společností už není vnímáno jako něco nevhodného ani pokud ženy pijí stejně jako muži,“ myslí si Csémy.

Spotřeba alkoholu dělá problémy

Nemá kdo pomoci

Přestože Češi pijí ve větší míře než před lety, pracovišť se specializovanými lékaři naopak ubylo. Síť ambulantních léčeben, která existovala před rokem 1989, se prakticky rozpadla. „Pracovišť je skutečně velmi málo a ta stávající jsou přetížená a nemají čas se pacientům věnovat v dostatečné míře,“ říká Csémy.

Podobná centra přitom lidem umožňovala zároveň s terapií pokračovat v běžném životě. „Pacient by mohl chodit do práce, starat se o sebe, o rodinu, a přitom chodit do nějaké formy ambulantní léčby, ale protože ta možnost neexistuje, tak odkládá řešení toho problému a pak opravdu musí navštívit nějaké lůžkové zařízení,“ vysvětluje primář z oddělení pro léčbu závislosti VFN v Praze Petr Popov.

Lékaři už kvůli tomuto problému sepsali návrh koncepce, která by v určité podobě znamenala obnovu dřívější sítě. Šance jsou ale zatím mizivé. Ministerstvo zdravotnictví by sice nová pracoviště uvítalo, ale pojišťovny zatím tuto ambulantní léčbu odmítají hradit.

ROZHOVOR

Karel Nešpor: Ve srovnání s Evropou jsme na tom špatně

Polistopadové vlády problém alkoholu okázale ignorují, tvrdí známý psychiatr Karel Nešpor, který se v léčebně v Praze Bohnicích dlouhodobě zabývá léčbou různých závislostí.

Proč spotřeba alkoholu v Česku stále stoupá?

Těch důvodů je několik. Jedním z nich je, že alkohol je v Česku stále extrémně levný. To platí zejména v případě piva, které je často levnější než balená voda. To je ve světovém měřítku naprostá anomálie. Zdanění alkoholu by mělo zohlednit jeho negativní důsledky, jako vyšší nemocnost, nižší produktivitu práce nebo vyšší trestnou činnost, bohužel se tak neděje. Velmi nebezpečné jsou i televizní reklamy na alkoholické nápoje, které mají značný vliv zejména na mládež. Problémem je i fakt, že postihy za podávání alkoholu mládeži zůstávají směšně nízké. Všechny polistopadové vlády bohužel tyto problémy okázale ignorují.

Lze říci, v jakém množství je konzumace alkoholu ještě bezpečná?

Běžně se jako bezpečná denní dávka uvádí 20 gramů stoprocentního alkoholu, což odpovídá půl litru piva, dvěma deci vína nebo odlivce destilátu. I takto malé množství ale například zvyšuje riziko rakoviny prsu u žen. Univerzálně bezpečnou dávku alkoholu říct nelze, protože je řada lidí, pro které je nebezpečný v jakémkoliv množství.

Jakým způsobem se dá se závislostí na alkoholu bojovat?

Metody léčby se liší podle stupně závislosti. Lidé, kteří mají s pitím lehčí problémy, se mohou léčit svépomocí. Rady a doporučení lze například najít na mých stránkách www.drnespor.eu. Pokud to nestačí, musí už člověk docházet na ambulantní léčbu na nějaké tři až čtyři hodiny týdně. Součástí takové léčby je braní léků a psychoterapie. V případě, že je stav závislosti skutečně dramatický, musí pacient nastoupit ústavní léčbu, což představuje sedm až osm hodin terapie každý den. Ani po jejím absolvování přitom není závislost definitivně vyřešena, pacient je pouze lépe připraven, aby tento problém zvládl.

Jsou Češi v porovnání s ostatními Evropany velkými pijáky?

Ve srovnání s Evropou jsme na tom velmi špatně. Čísla se v různých průzkumech liší, ale zcela jistě patříme mezi pět s největší spotřebou alkoholu v Evropě. Zatímco v Evropské unii patří mezi abstinenty téměř třetina lidí, u nás je to zanedbatelné procento. V českém prostředí je abstinence považována spíše za něco zvláštního a často je zesměšňovaná.

Můžeme ekonomickou krizi dávat do souvislosti s nárůstem spotřeby alkoholu?

To jsou dvě protichůdné síly. Pokud budou lidé při nedostatku peněz uvažovat racionálně a šetřit na postradatelných věcech, pak by měla spotřeba alkoholu logicky klesnout. Na druhou stranu zvýšený tlak způsobený krizí může být pro řadu lidí impulzem, aby své problémy řešili alkoholem.

Základem je kávovar, říká léčený alkoholik

Praha – Jmenuji se Jan a jsem alkoholik. Přišel jsem proto, že mám zájem se léčit.

Takovou větu slýcháme spíše z amerických filmů. I v Česku ale existuje skupinová terapie, kam lidé dochází a nahlas vyprávějí o svých problémech. Jmenuje se příznačně: Anonymní alkoholici.

„Lidé tu mluví o svém problému a ostatní poslouchají. Nikdy na ostatní nereagujeme, pouze o těch osudech přemýšlíme,“ popisuje pan Jan (jeho jméno je redakci známo), který dochází do jedné pražské skupiny. Podle něj je právě toto těžké, protože řada alkoholiků má tendenci vinit z problémů své okolí. „Základ je kávovar,“ směje se Jan.

Právě silný černý nápoj je při sezení prý jakousi náhradní „drogou“. Tvrdí, že pokud jsou lidé skutečně odhodláni s pitím přestat, mají velkou šanci, že se jim to ve společenství podaří. „U nás dokázali být úspěšní i lidé, kteří byli na ulici nebo se pokusili o sebevraždu. Lidé, nad kterými už jinde zlomili hůl,“ říká Jan.

Mezi Anonymními alkoholiky lze podle něj najít skutečně pestrou společnost. „Rozhodně se nedá říct, že by někdo převažoval. Jsou mezi námi muži i ženy různého věku, od zedníků po senátory,“ tvrdí Jan.

Anonymní alkoholici působí po celém Česku. Lidé, kteří mají problém s alkoholem, mohou kontakty a telefonní čísla najít na stránkách www.aacesko.sweb.cz.