Péče vyžaduje čas

„Standardní ranní péče vyžaduje svůj čas, nedá se zrychlit či omezit. Je nereálné všechno stihnout za hodinu. Od předání služby, stlaní a úpravy lůžek, mytí pacientů, odběry, příprava na vyšetření a operace, krmení nemohoucích pacientů, rozdávání léků…

Když sestra začíná pracovat v 6 hodin, má lékař před začátkem směny připraveny výsledky krve, RTG a jiných vyšetření. Jak se nyní budou lékaři na ranní schůzce domlouvat o dalším léčebném postupu bez těchto výsledků?“ ptala se v otevřeném dopise pro vedení nemocnice za zdravotnický personál Martina Hvozdenská.

„Noční směna musí převzít určité činnosti směny denní tak, aby se ty věci daly zvládnout. Jsou oddělení, na kterých leží jen pár pacientů, to je vhodná doba na nastavení nového režimu,“ uvedl včera na tiskové konferenci ředitel KNTB Radomír Maráček.

Počítalo se s nárůstem nemocných koronavirem

„V době, kdy jsme nastavovali změnu- týmy a pracovní dobu, byla prognóza taková, že pandemie bude vrcholit v září. Proto jsme nastavili změny do konce roku. S primáři jsme ve čtvrtek řešili, jestli týmový způsob fungování některá oddělení zachovají. Protože někde se to může ukázat jako výhodné,“ vysvětlil dále.

Hejtman Jiří Čunek se zajímal, proč změny, které byly nastaveny podobně ve všech nemocnicích zřizovaných krajem, vyvolaly neshody jen v KNTB.

„KNTB je specifická v tom, že se tam podařilo v případě klíčových odborností (ARO, traumatologie, gynekologie, neurologie) sestavit čtyři týmy, které se pravidelně střídaly. To by přineslo obrovskou výhodou v tom, že pokud by se jeden člen týmu nakazil a ostatní členové by tak museli jít do karantény, pořád bychom měli ostatní týmy, které by zajistily potřebnou péči. Současně jsme předpokládali, že se zaměstnanci nakazí, týmy začnou vypadávat a někteří lékaři tak budou v práci trávit více času a budou mít více hodin, což se nakonec nestalo,“ vysvětlil Maráček. Opatření ale přineslo pro některé snížení platů, lékaři mají totiž v krizovém systému méně odpracovaných hodin a zároveň jim vypadly zvláště honorované služby.

„Kvalifikovaný lékař s atestací si za jednu víkendovou službu (24 hodin) vydělá 16 000 korun,“ “upřesnil Maráček. Podle odborářů některým lékařům klesl plat i o 40 až 50 %.

„Asi 147 zaměstnanců nebo lékařů má pokles, který je většinou do 10 %, máme tam jednoho lékaře, který má pokles 30 %, což ještě budeme řešit, nicméně všechno souvisí s odpracovanou prací. Není to tak, že bychom někomu snížili mzdu. Oproti tomu 214 zaměstnanců mělo mzdu vyšší, někteří i řádově. V měsíci dubnu to už bude jiné,“ ujistil Maráček. Hejtman vyjádřil lítost nad tím, že v Baťově nemocnici často dochází k nespokojenosti zaměstnanců. „Byl bych rád, aby se tato věc změnila. Děkuji lékařům, zdravotníkům a sestrám za to, jak situaci zvládají a že chápou, že změna je krátkodobá. Nechceme na nikom šetřit. V tuto chvíli šetříme nějaké peníze, protože platíme lidi za hodiny strávené v práci a šetříme to, co teď nemusí být, a to jsou ty služby, ale my jsme se dohodli, že ty všechny peníze vezmeme a dáme je k dispozici vedení těchto lidí, to znamená primářům, a ti je rozdělí podle toho, jak si který zaměstnanec odměnu zaslouží,“ uvedl hejtman.

OTEVŘENÝ DOPIS:

Dobrý den,

obracíme se na vás jako zástupci zaměstnanců Krajské nemocnice Tomáše Bati, a. s. (KNTB).

V poslední době jsme v KNTB opět svědky nesystémových a nelegitimních opatření, jsme svědky pohrdání lidmi a jejich prací v nemocnici, jsme svědky arogance moci.

Situace nelékařského personálu:

Dne 20.3. byl vydán managementem nemocnice pokyn o změně pracovní doby, z dlouhodobě ověřené a fungující 6-18 na 7-19. Po zvednutí se vlny nevole bylo toto nařízení dne 23.3. zrušeno a dne 24.3. opět nařízeno. A to s účinností od 29.3.! Čtyři dny na přípravu změny fungování celé nemocnice a návazných provozů! Čtyři dny na změnu režimu u bezmála dvou tisíc zaměstnanců a jejich rodin.

Nikomu by samozřejmě nevadilo se dočasně přizpůsobit podmínkám nouzového stavu. Nicméně změna pracovní doby byla opakovaně předsedou představenstva deklarována jako TRVALÁ s tím, že ve všech civilizovaných nemocnicích a (pochopitelně) ve FN Olomouc to tak je. K jednání o této změně nebyly přizvány odbory, což dle § 99 Zákoníku práce představenstvo učinit musí (tímto se toto rozhodnutí stává zcela nelegitimní až protiprávní), ale ani vrchní sestry, které nejlépe znají provoz jednotlivých oddělení i návaznost provozů dalších a mohly svým kvalifikovaným názorem včas eliminovat negativní dopad připravovaných změn.

V praxi to znamená, že nelékařský personál na denní směně začíná pracovat v 7.00 hodin a pacienti snídají až po 9.00 hodině (vč. diabetiků na inzulinu). Bohužel standardní ranní péče vyžaduje svůj čas, nedá se zrychlit či omezit. Je nereálné všechno stihnout za hodinu ‒ od předání služby, stlaní a úpravy lůžek, mytí pacientů, odběry, příprava na vyšetření a operace, krmení nemohoucích pacientů, rozdávání a aplikace léků… Argument, že pacienti jsou buzeni brzy, je také zavádějící, protože péče o pacienty v nemocnici probíhá nepřetržitě.

Když sestra začíná pracovat v 6.00, znamená to, že lékař má před začátkem směny připraveny výsledky krve, RTG a jiných vyšetření. Jak se nyní budou lékaři na ranní schůzce domlouvat o dalším léčebném postupu bez těchto výsledků? Je to opravdu efektivní využití pracovní doby?? Zaměstnancům je stále dávána za vzor FN Olomouc. Bohužel musíme upozornit, že ve fakultní nemocnici je zcela jiný systém péče, jiný poměr počtu personálu na počet pacientů, a i ve FN Olomouc je pracovní doba přizpůsobena provozu jednotlivých oddělení.

V dosavadním dlouholetém režimu začínaly některé provozy (vč. ambulancí) v 6.00, přizpůsobovaly se potřebám pacientů, z nichž mnozí využívali možnost prohlídky či ošetření nebo např. darování krve před nástupem do zaměstnání. O tuto možnost budou pacienti připraveni a vyhledají péči u jiných specialistů a poskytovatelů péče, čímž nemocnice může přijít o část produkce.

Problém zaměstnancům činí i doprava ze směny a na směnu. Není neobvyklé, že zaměstnanec musí přijít do práce o dvě hodiny dřív a dvě hodiny po skončení pracovní doby čekat na spoj, nebo ve večerních hodinách a obzvláště o víkendu spoje nejsou zajištěny vůbec. Někteří zaměstnanci situaci řeší přespáváním na oddělení, jiní zvažují své setrvání v KNTB.

Celé toto nařízení pokládáme za nepřipravené, nelegitimní a nesystémové.

Zaměstnanci se obraceli na předsedu představenstva e-mailem, nicméně většině z nich nebylo odpovězeno. Pro zachování původní pracovní doby po skončení nouzového stavu se v KNTB konala podpisová akce, kterou podepsalo 811 zaměstnanců z řad NLZP. Opakovaně jsme žádali předsedu představenstva o urgentní schůzku, z naší strany byla snaha tuto situaci řešit, nicméně předseda představenstva na naše nabídky nereagoval, byť je informován o 811 podpisech pod podpisovou akcí. Znamená to, že ho názor zaměstnanců opravdu nezajímá?

Komunikace ohledně vykazování práce v nouzovém stavu je ještě tragičtější. Vedení nemocnice původně chtělo pracovníky ve zdravotnictví nelegálně posílat na ŘD. Od tohoto upustilo až po ostré výměně názorů s právníkem OSZSP. Dělníci, THP, NLZP, všichni se s pochopením snažili přizpůsobit podmínkám, mnohdy i proti ZP, vytvořili týmy, začali pracovat ve dvanáctihodinových směnách vč. víkendů, svátků a nocí. Odměnou jim bylo na jedné straně neproplácení přesčasů, na straně druhé (kdy nebylo možno zajistit prostory pro epidemiologicky bezpečný výkon povolání = překážka na straně zaměstnavatele) nařizování dovolené, náhradního volna atp. Jinde zavedený příplatek pro členy COVID týmu je v KNTB tabu.

O kolektivní smlouvě, jejíž platnost vypršela 31.12.2019 a nová dosud nebyla uzavřena, se ze strany vedení i přes opakované výzvy a jednotné návrhy všech odborových organizací KNTB přestalo jednat úplně. Mezi zaměstnanci je stále negativně vnímáno nesprávné zařazení nelékařských profesí v katalogu prací a nesprávné zařazení některých pracovníků do mzdových tříd (vedení KNTB již obdrželo předžalobní výzvu, nyní je ze strany OSZSP jednání přerušeno z důvodu nouzového stavu).

Z arogantního jednání managementu čiší pohrdání zaměstnanci a neznalost provozu.

Situace lékařského personálu:

V této velmi těžké době, na kterou nikdo z lékařů ani z managementu nemocnice nebyl v takovém rozsahu pandemie připraven, je nutné vycházet si vstříc a činit promyšlené konsenzuální kroky. Bohužel tohoto svědky nejsme.

Jako lékaři velmi dobře chápeme situaci kolem pandemie COVID-19, a proto jsme prakticky ze dne na den vytvořili týmy a nastoupili do pohotovostního 12ti hodinového režimu, bez možnosti vybírat dovolenou. Tento provoz je nutný pro zajištění kvalitní péče o akutní a onkologické pacienty a zároveň poskytuje určitou záruku, že při nakažení jednoho týmu není nutné zavřít celé oddělení. Potud vše v pořádku. Předpokládali jsme, že vedení nemocnice bude koordinovaně postupovat při vypisování směn a jejich kombinací v rámci jednotlivých oddělení. Opak je pravdou.

Lékaři byli ochotni ustoupit v mnoha věcech (jít i proti Zákoníku práce), ale očekávali jsme od managementu nemocnice také vstřícnost vůči nám. Takové jednání, či spíše nejednání s námi, především prostřednictvím LOKu, považujeme za zcela nepřípustné a nepřijatelné. Stále připomínáme, že není uzavřena kolektivní smlouva pro rok 2020. Jsme ze všech stran ujišťováni představiteli vlády, médii i jednotlivými občany naší země o podpoře v našem boji proti koronaviru jako lidí v první linii. Jako „poděkování“ za naši snahu a ochotu přistoupit k nepopulárním krokům jsme od našeho vedení obdrželi snížení platu mnohdy o 40-50 %. Proběhlo pouze jedno jednání, kde byly dohodnuty podmínky, které akceptovala většina lékařů. Ty byly bez jakékoliv diskuze a oznámení smeteny ze stolu. Následně bylo oznámeno, že dohoda nevyhovuje všem lékařům. Naše vedení vychází asi z předpokladu, že je lepší si znepřátelit (voleno velmi mírně označení současného stavu) více než 200 lékařů než jednat s menšinou cca 20-30 lékařů. Zajímavá „olomoucká strategie“. Jakékoliv jednání nebo alespoň snaha o jednání vycházejí zcela naprázdno. Nikdo s námi nejedná, už je vše vyřešeno – o nás bez nás.

Tato arogance moci již dle našeho názoru překročila únosnou mez. Situace, která je v současnosti v celé KNTB, nemá obdoby snad v celé její historii. S naším postojem souhlasí drtivá většina lékařů a jednota je nebývalá, srovnatelná s akcí „Děkujeme, odcházíme“. Víme, že nemocnice za období nouzového režimu nebude krácena na platbách od pojišťoven, proto nám není jasný záměr představenstva krátit peníze a dovolené zaměstnancům. Snad jde jen o snahu ušetřit (na odměny pro spolupracující a loajální?). Pokud by nedošlo k rychlému řešení, je možné očekávat vyhrocení situace.

Upozorňujeme zástupce Zlínského kraje, jako zakladatele nemocnice, že situace v KNTB je na bodě varu. Nekomunikace managementu, vydávání nesystémových a nelegitimních příkazů od stolu, bez zvážení všech důsledků nejen pro zaměstnance, ale i pro kvalitu léčebné a ošetřovatelské péče činí klima v nemocnici neúnosné a mezi zaměstnanci vyvolává pocit frustrace a znechucení. V ostatních nemocnicích se management snaží zaměstnancům nelehkou dobu co nejvíce usnadnit, v KNTB je situace zcela opačná.

Žádáme zástupce Zlínského kraje, jako zakladatele nemocnice, o nápravu situace v KNTB, o kontrolu firemní kultury a narovnání nesystémových opatření, abychom se v nemocnici mohli plnohodnotně věnovat tomu k čemu je určena. Tedy kvalitní péči o pacienty…

Za všechny zaměstnance Krajské nemocnice T. Bati, a. s.

MUDr. Marcela Henčlová

za Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů, místní organizaci Krajské nemocnice T. Bati, a. s.

Martina Hvozdenská

za MO OS zdravotnictví a sociální péče ČR Krajské nemocnice T. Bati, a. s.

Hana Filimošinová

za ZO - Profesní a odborovou unii zdravotnických pracovníků Krajské nemocnice T. Bati, a. s.

Ludmila Gurská

za Sdružení provozních pracovníků Krajské nemocnice T. Bati, a. s.

Přepis celé tiskové konference, poskytnutý vedením Zlínského kraje:

Přinášíme Vám přepis dotazů a odpovědí z dnešní on-line tiskové konference, kterou jsme přenášeli na facebookovém profilu Zlínského kraje, kde je stále ke zhlédnutí. Hlavním tématem byl Otevřený dopis zdravotníků z KNTB podepsaný odborovými organizacemi.

Dotaz: Znáte otevřený dopis zastupitelům? Jak ho budete, jako hejtman, který má na starosti zdravotnictví, řešit?

Hejtman Jiří Čunek: Já ten dopis znám, dostal jsem ho od Odborového svazu lékařů předevčírem. S představiteli Odborového svazu jsme se sešli, sdělili mi své námitky, ve kterých zmínili, že jejich platy půjdou asi až o 50 % dolů, přičemž je nákaza, takže by měli mít peněz víc. To je pravdou. Zároveň mi řekli, že nechtějí situaci medializovat v této kritické době, což si zřejmě asi dvě hodiny po našem jednání rozmysleli a otevřený dopis odeslali zastupitelům a všem ostatním. V zásadě to jednání proběhlo v pořádku. Slíbil jsem, že s řediteli nemocnic budu jednat a ředitele krajských nemocnic jsem taky svolal. Zkoumal jsem, jaké podmínky pro práci mají pracovníci v nemocnicích. Stejný princip, jako je v KNTB, jak s odměňováním, tak s rozdělením do směn – což bylo uděláno proto, aby se týmy nepotkávaly, aby pracovaly ve směnách – funguje ve všech čtyřech nemocnicích kraje. Podobně to je i ve Valašskomeziříčské nemocnici, která nepatří pod kraj. V žádné z jiných nemocnic při stejném způsobu plateb problémy nebyly, jsou jenom v KNTB.

Dotaz: Zaměstnanci KNTB tvrdí, že se údajně neuváženě posouvá rytmus pracovních směn zaměstnanců, což jim komplikuje nástupy do práce a provoz oddělení.

MUDr. Radomír Maráček: To, že jsme změnili u některých zaměstnanců pracovní dobu, souviselo s tvorbou týmů. Ty, aby měly logiku z hlediska nepotkávání, musely být složeny z lékařů i nelékařů, kteří museli začít chodit do práce a z práce ve stejnou dobu. Museli jsme rozhodnout, jaký ten časový interval bude. Vzhledem k tomu, že určitá část fungovala od 6 hodin, určitá od 7 hodin, kdybychom to celé překlopili od 6 do 18 hodin, začalo by se operovat již od 6:30, což nám nepřipadalo vhodné. Řada procesů by se posouvala ještě více dopředu. Proto jsme přistoupili na variantu od 7 do 19 hodin a to, že personál říká, že některé věci nestíhá, je o změně organizace práce. Lékaři v tomto režimu nechodí domů v 15:30 jako dříve, ale jsou v práci až do té 19. hodiny. Je tam poměrně velký prostor na to, aby se ty určité činnosti přesměrovaly. Aby to, co má být, se událo ve správný čas, aby to všechno fungovalo. Nemocnice funguje v omezeném počtu pacientů. Ve všech nemocnicích zorganizovalo vedení jak těch nemocnic, tak primariátů, rychlé vyprázdnění nemocnic. Připravili jsme lůžkovou kapacitu pro nakažené Covidem-19. Počet nakažených teď dramaticky nestoupá, spíš klesá, ale museli jsme být připraveni.

Museli jsme rozhodnout. Směny od 7 do 19 hodin s ohledem na pacienty se nám jevily jako nejrozumnější. Aby se pacienti nemuseli budit už např. ve 4 hodiny, aby se připravili k operaci.

Komplikace s dopravou do zaměstnání jsme vnímali. Změnu jsme načasovali na víkend, kdy se měnil čas. Bylo to z našeho pohledu pro zaměstnance dobré v tom, že ti, kteří chodili na 6 hodin, začali chodit na 7, v jejich biorytmu se nic nezměnilo. První víkend, kdy k té změně došlo, jsme zajišťovali dopravu. Pak se vrátila doprava do původních časů, většina dopravců reagovala. Zůstalo jen několik jedinců, kteří měli problémy s dopravou, což se ještě dořešovalo.

Hejtman Jiří Čunek: Dopravci přešli z vánočního na letní provoz, aby fungovaly i noční spoje. Všechny nemocnice teď zkoumají, jestli jejich zaměstnanci mají spoje. Pokud spoje nebudou, tak zaměstnance nemocnice do práce dopraví osobním vozem.

Dotaz: Zdravotníci tvrdí, že ta změna pracovní doby neumožní dostatek času ze strany sester pro přípravu výsledků krve, rentgenu nebo dalších vyšetření potřebných pro lékaře.

MUDr. Radomír Maráček: To souvisí s přehodnocením způsobu práce. Je potřeba si uvědomit, že na noční směně je stejný počet personálu. Noční směna musí převzít určité činnosti směny denní tak, aby se ty věci daly zvládnout. Jsou oddělení, na kterých leží jednotky pacientů, to je vhodná doba na nastavení nového režimu. Když jsme ten systém nastavovali, očekávali jsme, že bude přibývat nakažených pacientů. Naštěstí se stalo, že jen v jednom případě v Uherském Hradišti bylo uzavřeno díky nákaze zaměstnance oddělení. Za celou dobu jsme měli nakažené jen 4 zaměstnance, což je skoro neuvěřitelné. Scénáře v Itálii a Španělsku byly kritické, kolabovaly celé nemocnice. Ten scénář se ukazoval jako nejlepší. Po jednání s primáři jsme se dohodli, že tam, kde to bude vyhovovat, zachováme směny od 7 do 19 hodin, jinde to můžeme změnit tak, aby to bylo optimální pro dané oddělení. Ale nemůžeme provoz nastavovat podle jednotlivců.

Dotaz hejtmana Jiřího Čunka: Zástupci lékařů při jednání se mnou nechtěli, aby se takto sloužilo už trvale. Vedení nemocnic počítá s tím, že ta změna bude trvalá?

MUDr. Radomír Maráček: V době, kdy jsme nastavovali ty týmy, tu změnu, byla prognóza taková, že pandemie bude vrcholit po prázdninách, v září, a pak pomalinku upadávat. Proto jsme nastavili změny do konce roku.

Včera jsem měl setkání s primáři, kdy jsme řešili, jestli týmový způsob fungování některá oddělení zachovají. Protože u některých se to může ukázat jako výhodné, zajímavé. Zejména u akutní péče je ta péče trvale stejná, není nárazová. Oddělení, která dominantně fungují v denní době, ta noční je taková spíš hlídací, budou chtít přejít zase ke starému režimu. Budeme hledat cesty, jak to skloubit.

Hejtman Jiří Čunek: Na začátku epidemie jsme se s řediteli nemocnic museli dohodnout, která nemocnice má být nárazová a budou se tam léčit pacienti s Covidem-19. Tou byla určena Uherskohradišťská nemocnice a byla tedy označená jako červená. Nemocnice v Kroměříži, Vsetíně a Valašském Meziříčí byly označeny jako žluté a byly určeny pouze pro pacienty s podezřením na nákazu či v karanténě. A KNTB byla určena jako zelená, tedy že zde nakažení pacienti nebudou vůbec léčeni, pokud to nebude nezbytně nutné např. proto, že budou muset podstoupit neurochirurgickou nebo onkologickou operaci, které se provádí pouze v KNTB. Podařilo se to udržet. Jediný záchyt pacienta, který byl pozitivně testován, byl pouze na příjmu, ale v nemocnici zatím žádný takový pacient neležel. To vypětí a stres zdravotníků je určitě velké, ale pravdou je, že když jsme v našich nemocnicích odebrali 900 lůžek, tak mnoho oddělení je téměř prázdných. Máme tam personál, ale nejsou tam pacienti.

MUDr. Radomír Maráček: Celkový lůžkový fond v našich čtyřech nemocnicích je 2 400. V tuto chvíli v nich leží něco přes 1 000 pacientů a více než 1 000 lůžek je volných. Lůžka intenzivní péče jsou však zaplněná výrazně více, protože tato lůžka u nás dlouhodobě chybí. Pro vážně nemocné pacienty s Covid-19 proto Uherskohradišťská nemocnice vyčlenila ARO a následnou péči, ale i v KNTB je vyčleněno 9 lůžek intenzivní péče pro tyto pacienty, stejně jako na oddělení v Kroměříži a Vsetíně. Proto jsme byli nuceni omezit některé složité výkony, po kterých by pacienti končili na lůžkách JIP a nemohli bychom pak hospitalizovat pacienty s Covid-19.

Dotaz hejtmana Jiřího Čunka: Proč je v ostatních nemocnicích klid a v KNTB je takový nepokoj? Co je toho příčinou?

MUDr. Radomír Maráček: Ve všech nemocnicích byl ten způsob nastavení stejný. Zaměstnanci jsou odměňováni za práci, kterou odvádějí. KNTB je však specifická v tom, že se zde podařilo v případě klíčových odborností (ARO, traumatologie, gynekologie, neurologie) sestavit čtyři týmy, které se pravidelně střídaly. To by přineslo obrovskou výhodou v tom, že pokud by se jeden člen týmu nakazil a ostatní členové by tak museli jít do karantény, pořád bychom měli ostatní rezervní týmy, které by bez problémů zajistily potřebnou péči. Díky těmto čtyřem týmům jsme tedy měli jistotu, že udržíme péči v těch kritických odbornostech, které jsou nezastupitelné v rámci kraje.

Současně jsme na začátku předpokládali, že toto dlouho nevydrží, že se nám zaměstnanci nakazí a že tyto týmy začnou vypadávat a někteří lékaři tak budou v práci trávit více a více času a budou mít více hodin, což se nakonec nestalo. Naštěstí.

Říkali jsme jim proto, že potom v období nějakých dvou, tří měsíců vyhodnotíme, jak celá situace probíhá, jaké byly ty počty odpracovaných hodin, abychom k tomu mohli nějak přistoupit a vykompenzovat jim případné ztráty, které nastaly.

Hejtman Jiří Čunek: Ty ztráty by nastaly tím, že jsou lékaři méně v práci, mají méně hodin a zároveň jim vypadly zvlášť honorované služby nad běžnou osmihodinovou směnu. Což je u lékařů dost peněz. Pokud tyto služby neslouží, pak o tyto peníze přijdou, protože za měsíc udělají menší počet hodin.

Dotaz hejtmana Jiřího Čunka: Pro představu, kolik má lékař, který slouží v sobotu nebo neděli?

MUDr. Radomír Maráček: Kvalifikovaný lékař s atestací si za jednu víkendovou službu (24 hodin) vydělá 16 000 korun, tedy za jeden den.

Hejtman Jiří Čunek: Díky tomu, že aktuálně nedochází k nárůstu pacientů, máme volných 900 lůžek, ale z nich máme pacienty s COVID – 19 obsazených 5. Vláda s ústředním krizovým štábem naštěstí povolily, abychom uvolňovali opatření, tj. nepřijímání pacientů. My teď tedy pomalu začneme přijímat pacienty, dělat i jiné operace. Samozřejmě je možné, že během měsíce května se část těch týmů vrátí do normální služby.

MUDr. Radomír Maráček: Ano, je to tak. Do konce dubna určitě ještě udržíme ten týmový způsob, protože nevíme, jestli ještě nedojde k nárůstu infekčních pacientů. Nicméně primáři dostali pokyn, že v květnu mají už udělat i plán, tak jak to bylo dříve, tedy směřovat k jednodennímu provozu. To ale neznamená, že od května nemocnice najedou na plný, stoprocentní provoz. Pořád budeme muset některá lůžka držet, nebudeme schopni rozjet operativu v plném spektru, protože plánované výkony jsou pořád zakázány, budeme se tedy držet toho, co můžeme, tedy akutních výkonů. Máme část zaměstnanců na OČR a neschopenkách, kteří nám budou chybět, i proto plný provoz nebude možný. Ten rozjezd v květnu či červnu bude tedy pozvolný. Pak přijde prázdninový režim, doba dovolených, plný provoz tedy očekáváme od září.

Dotaz: Pane doktore, hovořil jste o významném poklesu hospitalizovaných pacientů, tedy poklesu obložnosti, může to souviset s další připomínkou odborů - cituji: „od našeho vedení jsme obdrželi zprávu o snížení platů mnohdy o 40 až 50 procent. Proběhlo pouze jedno jednání, kdy měly být vyjednány podmínky, ty však byly bez diskuse vedením smeteny ze stolu“. Můžete se k tomu vyjádřit?

MUDr. Radomír Maráček: Proběhlo jednání, kdy z naší strany byly navrženy dvě až tři varianty, jakým způsobem by mělo probíhat mzdové ohodnocení v měsíci březnu, následně v dubnu a v dalších měsících, jak jsme tenkrát uvažovali. Ze strany odborů byla vybrána ta varianta jedna, kdy my jsme tenkrát řekli, že tato varianta může být … pokud se na ni shodnou všichni lékaři v nemocnici. Tato varianta předpokládala, že mzdy v nemocnici budou uhrazeny podle rozpisu, který byl realizován v tomto období a nereflektoval situaci, která nastala zhruba od 18. března, kdy se přešlo na ten směnný provoz, kdy my jsme řekli, že pokud máme akceptovat, že budou lékaři placeni podle existující vykonané práce, tak na tom musí být celkový konsensus, ale ten se ukázal, že není, protože další den se začali ozývat lékaři, kteří s tím nesouhlasí. My jsme mezitím zjistili právní názor, že tento postup je i právně vadný, protože nemůžeme zaplatit zaměstnance za práci, kterou nevykonává. I my bychom se jako představenstvo dostali do situace, kdy bychom se vystavovali i možnému trestnímu stíhání, protože bychom poškodili obchodní společnost, pokud bychom vynaložili prostředky, které se vynaložit nemusely. Proto jsme se museli rychle rozhodnout pro jinou variantu a vzali jsme tu, která byla diskutována, a sice že se bude opravdu platit podle skutečně odvedené práce: vyjde se z tarifů, tedy těch základních mezd lékařů a do toho ještě se přidají jejich nároky historické z hlediska náhradního volna, přesčasů a dalších věcí, aby ta mzda opravdu nebyla jenom těch 50 procent, ale byla vyšší, což i koresponduje s tím, že se to povedlo, protože mzdy za měsíc březen jsou hotovy, už je dostali. Mohu konstatovat, že ano, jsou tam výkyvy, ale ty jsou standardní. Porovnávali jsme to s měsícem únorem a zhruba 147 zaměstnanců nebo lékařů má pokles, který je většinou do deseti procent, máme tam jednoho lékaře, který má pokles 30 procent, což ještě budeme řešit, nicméně všechny ty poklesy souvisejí s odpracovanou prací, to znamená s počtem hodin. Není to tak, že bychom někomu snížili mzdu.

Vsuvka hejtmana Jiřího Čunka: To znamená, neměli služby a dělali méně hodin.

MUDr. Radomír Maráček: Oproti tomu 214 zaměstnanců mělo mzdu vyšší, někteří i řádově. V měsíci dubnu to už bude jiné, protože očekáváme, že predikce bude jednodušší. Tam jsme si právě vědomi toho, že oddělení, které mají čtyři týmy, kdy zaměstnanci tráví hodně času v nemocnici, na druhou stranu tím, jak je méně lidí, tak je na odděleních méně práce, i když už se teď začínají zase plnit, a to budeme v tomto období zohledňovat. Budeme chtít, aby ti, byť jsou ve čtyřech týmech a nenaplnila se naše prognóza, že se zmenší na tři týmy, pokud by museli jít do domácího ošetření, aby na tom nebyli tratní, protože jsme si vědomi, že v tom menším počtu lékařů v týmech musí té práce odvádět více. To, co chceme řešit: řekli jsme, že budeme posuzovat plán osobních nákladů na měsíc a pokud se nám ukáže, že tam je prostor, to znamená mezi skutečně vyplacenými mzdovými náklady a plánem, tak ten rozdíl dáme k dispozici primářům oddělení, aby to rozdělili mezi své lékaře. Pokud tam bude nějaká nesrovnalost jednotlivce, která nemá opodstatnění z hlediska směn, tak ji budeme řešit.

Dotaz: Odboráři poukazují také na komunikaci v nouzovém stavu, neproplácení přesčasů, nařizování dovolené nebo neexistující příplatek pro členy COVID týmu…

MUDr. Radomír Maráček: Řekl bych, že tyto věci probíhají podle zákona a zákoníku práce. My, i když jsme nepodepsali kolektivní smlouvu, kterou jsme se chystali podepsat na začátku dubna, ale z důvodu tady té pandemie se to nakonec neuskutečnilo, tak máme mzdový řád, který vlastně definuje příplatky, máme příplatky za práci v noci 25 procent, zákon říká 10 procent, to znamená, že není pravda, že bychom někoho platili méně, než můžeme, nebo hůř, naopak platíme je lépe. To, co dnes dostávají, je naprosto legitimní, jsme si jistí, že nevyplácíme nic, co bychom vyplácet neměli. A stran té první zóny, to znamená té první linie, to znamená urgentní příjem, odběrová část, ano tito lidé si zaslouží něco navíc. Už ve výplatě obdrželi odměnu za to, že byli v té nárazníkové zóně, která byla v případě KNTB tím klíčovým, protože podle dohody je tato nemocnice z velké části zelená.

Dotaz deníku Právo: je pravda, že management nekomunikuje s odbory a se zaměstnanci a že není podepsána kolektivní smlouva?

MUDr. Radomír Maráček: Jedno jednání s LOK bylo. Pak už to nebylo možné. … Máme tady COVID tým, máme COVID komisi, veškeré výstupy z jednání jsou na intranetu, včetně informací z jiných zdrojů, z ministerstva. My nemůžeme face to face komunikovat se zaměstnanci, komunikujeme s nimi přes primáře, přes intranet a standardními způsoby, jak s nimi komunikovat můžeme. Myslím, že na našem intranetu je těch informací poměrně hodně. Ano, na začátku musím uznat, že přenos informací byl komplikovaný, ale to bylo i v rámci celé republiky. Veškeré věci se velmi rychle měnily a v nouzovém stavu se všichni učili, jak se mají chovat, učila se to ministerstva, učili jsme se i my, začátek byl ze všech stran chaotický. Ale v okamžiku, kdy jsme se v tom naučili pohybovat, jsme tomu dali určitý řád v rámci všech nemocnic a musím říct, že jsem velmi spokojen s tím, jak nemocnice fungovaly, jak se nastavily a jak to vedení nemocnic zvládlo s jejich primáři a s lidmi, kteří byli klíčoví pro tento proces.

Hejtman Jiří Čunek: Je potřeba ještě z mé strany říct, že když jsme v roce 2014 nově zpracovávali pandemické plány, tak to bylo tak, že jsme se s tím nikdo kromě nějakých chřipek vůbec nesetkali. Teď je vidět, že ty plány, které jsme použili, fungují a my jsme nejen uměli rychle vyčlenit těch 900 lůžek, ale zároveň máme v zásobě celé komplexy budov, které skutečně mohou být „znárodněny“ po dobu nouzového stavu, kdyby tady pandemie opravdu byla. Aby to nevypadalo jak v Itálii a lidi by museli ležet na chodbách. Ty lékařské týmy, tak jak byly vytvořeny, by samozřejmě docházely i do těchto náhradních budov a hotelů.

Já jen závěrem chci říct: mě hrozně mrzí, že v Baťově nemocnici, jako jediné, historicky dochází k nespokojenosti, v ostatních nemocnicích ne. Byl bych rád, kdyby se nám toto nějaké „prokletí“ podařilo odvrátit, protože Baťova nemocnice z hlediska potřebnosti je naprosto nepominutelná, protože za prvé je největší, za druhé je krajská nejen názvem, ale léčí pacienty, kteří se nemohou se svou nemocí léčit v těch nemocnicích okresních. Takže my ji nutně potřebujeme. Faktem ale je, že historicky to takzvané prokletí, ale berte to s nadsázkou, je v tom, že byla nejvíc zadlužená, vždy se nejhůř potýkala s těmito problémy a taky v současné době její skutečná devastace nejen morální, ale i fyzická, je nejhorší ze všech nemocnic. Já bych byl hrozně rád, aby se tato věc změnila a přes všechny tyto věci a tento dopis děkuji všem lékařům, zdravotníkům a sestrám – nejen v krajských nemocnicích, ale také ve Valašském Meziříčí – za to, jak situaci zvládají a že chápou, že změna, která proběhla, je krátkodobá. Nechceme na nikom šetřit. V tuto chvíli šetříme nějaké peníze, protože platíme lidi za hodiny strávené v práci a šetříme to, co teď nemusí být, a to jsou ty služby, ale my jsme se dohodli, že ty všechny peníze vezmeme a dáme je k dispozici vedení těchto lidí, to znamená primářům, a ti je rozdělí podle toho, jak si který zaměstnanec odměnu zaslouží. Myslím, že to udělají dobře. Z mé strany je to tak, že já nemohu nevěřit ředitelům, kteří jsou jmenováni. Jediná cesta je, že když opravdu zklamou, a to víte, že jsem to již udělal víckrát, tak jsem navrhl radě, která jako valná hromada tyto ředitele vymění, ale jinak musíme sázet na vedení a na tým, který je pro vedení nepostradatelný, a to jsou primáři a já je řadím do top manažerského týmu každé nemocnice.