Redakci na to upozornil předseda občanského sdružení Za Moravu Pavel Josífek, který žije v anglickém Bristolu a působí zde jako učitel zpěvu. „Žluto-červená vlajka naráží na vážné ideologické, státoprávní, historické i vexilologické problémy," konstatuje.

Právě takový symbol letos zavlál na více než 750 moravských radnicích, k akci se na Slovácku připojily například Kunovice, Uherský Ostroh, Hluk nebo Uherský Brod. Byl vidět také v rukou řady poutníků na velehradských cyrilometodějských oslavách. Iniciativu za moravskou vlajku má na svědomí sdružení Moravská národní obec (MNO), za což jej Josífek značně kritizuje.

„Mnoho členů Moravské národní obce, která šíří tuto vlajku po Moravě, je zároveň formováno v politické straně Moravané. Tato vlajka je symbolem snah o bezpodmínečné rozbití naší republiky. Na fórech a sociálních sítích se s tímto členové MNO netají. Navenek však chtějí vypadat jako apolitický spolek," podotýká s tvrzením, že užívání žluto-červených praporů a barev bylo dříve často spojováno s německy hovořícími moravskými obyvateli a chápáno zároveň jako výraz loajality k monarchii a císaři.

Diskuze Moravanů je živá a obě strany se zaštiťují posudky odborníků. „Nejvyšší představitelé moravské zákonodárné a výkonné moci považovali nejpozději od konce osmnáctého století moravský zemský znak v provedení ve zlaté a červené barvě za správný a na Moravě běžně užívaný," říká hlavní koordinátorka iniciativy za moravskou vlajku z MNO Lenka Holaňová.

Historik Vladimír Růžek z ministerstva vnitra však poukazuje na to, že užívání zemského praporu a vlajky jako oficiálního moravského symbolu je nepřípadné, neboť země Morava jako právní subjekt prostě neexistuje. „MNO činí ze své iniciativy kontroverzní aktivitu. Při zobrazování moravského znaku až do začátku dvacátého století vždy převažovalo tradiční šachování stříbrno-červené. Funkcionáři prosazováním zlato-červené varianty v historickém kontextu vědomě vyjadřují moravskosepar­tistické záměry," uvádí historik.

Lenka Holaňová ale jeho vyjádření označuje za tendenční. „Nevím, o co jim jde. Pomocí vlajky se lidé mohou symbolicky přihlásit k tradici, historii a kultuře Moravy. Žádná politika v tom není. Barvy byly v roce 1848 schváleny jako moravské zemské," sdělila Holaňová Slováckému deníku.