Měl stále co říct

Například starosta Valašských Klobouk Dalibor Maniš se s bývalým prezidentem setkal osobně dvakrát. Také on na tato setkání rád vzpomíná. „Byl to příjemný pán a výrazná osobnost. V této konzumní společnosti, plné zlodějů a podvodníků, měl stále co říct. Bohužel byl nemocný. I když ale odešel, domnívám se, že jeho myšlenky i odkaz by měly přetrvat,“ míní Maniš.

Z trochu jiné stránky měla možnost uznávanou osobnost poznat Petra Ulrychová z Hotelu u Velehradu, kde byl Václav Havel ubytován v září 1999 při návštěvě Uherskohradišťska.

„Působil velmi příjemně a vlídně. Jediné, co mě trošku zarazilo, bylo, že při přípravě jídla se v kuchyni pohyboval jeho kuchař a hygienik, který z klasické porce jednu třetinu odstranil, takže to bylo opravdu velmi malé jídlo. Zdůvodnil to tím, že pan prezident sní všechno, co dostane na talíři,“ přiblížila tehdy provozní vedoucí Petra Ulrychová.

Pozitivního ohlasu se Havel dočkal také na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti, kde ho kromě starosty Ladislava Šupky přivítal také početný dav lidí.

Desítky hlav disidenta nadšeně vítaly také 29. září 1999 v Otrokovicích, kde se mimo jiné zajímal o to, jak se město vypořádalo s devastujícími povodněmi z roku 1997.

Nechtěl lavinu

Jeho upřímnost, bezprostřednost a lidskost si dobře pamatují také ve Valašském Meziříčí. Už v půli devadesátých let mu město nabídlo, aby se stal jeho čestným občanem. Havel tehdy nabídku přijal, avšak s tím, že by k aktu nemělo dojít za jeho působení ve funkci, aby se nestrhla lavina.

Na Valašsko tak dorazil až 29. září 2009. Čestné občanství přijal na zámku Kinských. Kromě toho ve sklářské škole otiskl do forem své dlaně pro vyhotovení historicky první skleněné formy, která dnes připomíná jeho přítomnost ve městě. „Pocty se mu dostalo za jeho politické postoje v období totality, jimiž si získal pověst mezinárodně uznávané morální autority, za zásluhy o bezkonfliktní přechod naší společnosti k demokracii a o zvýšení věhlasu našeho státu v cizině,“ uvedla místostarostka Valašského Meziříčí Dagmar Lacinová.

Morální autorita, jeden z největších Čechů. Tak na Václava Havla vzpomínají osobnosti

Jiří Částečka, starosta, Valašské Meziříčí

O smrti Václava Havla jsem se dozvěděl ze zpráv i od kolegů z Prahy. Je to obrovská ztráta. Těžko se mi to vyhodnocuje. Prezident Havel byl jedním z největších Čechů. Měl jsem možnost setkat se s ním. Osobně je mi to velice líto.

Eva Nováková, předsedkyně Klubu UNESCO Kroměříž, Kroměříž

Václav Havel byl náš velký příznivec, opakovaně zaštiťoval námi pořádané akce. Naposledy nám ke dvacátému výročí poslal krásnou zdravici, čehož jsme si nesmírně vážili. S jeho odchodem ztrácí Česko osobnost. Významně se zasazoval o činnost neziskových organizací a nepolitickou politiku. Obávám se, že v tomto směru nemá nástupce.

Ilja Hartinger, akademický malíř, Karolinka

Byl velká osobnost. Kromě toho, že byl politik, byl i tvůrčí osobnost a měl vřelý a pozoruhodný vztah k modernímu výtvarnému umění. V jeho osobě odešel člověk, který mladým umělcům fandil a pomáhal jim.

Jaroslav Zapletal, dlouholetý ředitel Klubu kultury v Uh. Hradišti

Se smrtí Václava Havla se těžko vyrovnávám už proto, že všechny důležité věci, které jsem za posledních třicet čtyřicet let prožil, byly nějakým způsobem s jeho myšlenkami a životem spojeny. Pro mě byl obrovskou morální a filozofickou autoritou. Moje současné pocity jsou směsicí šoku a smutku.

Petr Tulia, předseda Demokratické aliance Romů, Valašské Meziříčí

Nedokážu to vyjádřit slovy. Smrt pana Havla je pro mě velká bolest a hluboká rána. Znali jsme se spolu osobně delší dobu. Byl to člověk, který pomohl romské komunitě i společnosti. Dal mi obzor a motivaci, za což mu moc děkuji.

Otmar Oliva, akademický sochař, Slovácko

Když odejde člověk, který přesahuje limity a mantinely, tak bychom měli bilancovat. Můžeme se zeptat sami sebe, jak jsme na rozdíl od tohoto proroka vydrželi držet lajnu. Pan prezident Havel držel lajnu ve vězení, za normalizace i jako prezident. Osobně jsem ho viděl naposledy na pohřbu Jiřího Dienstbiera a bylo vidět, že míří na druhý břeh. Bylo mi to líto a je mi to líto.

zpravodajové Deníku