V doprovodu jejího starosty Miroslava Kováříka, archeologa Luďka Galušky z Moravského zemského muzea a správce moderského skanzenu Lubomíra Slámy si hosté nejprve prohlédli sladkovodní expozici Živá voda. Mimořádný zážitek přinesla slovenským hostům prohlídka expoziční budovy Živé vody, zejména pak to, že se mohli projít osmimetrovým tunelem pod hladinou rybníka s osmi sty kubíky vody.

„Mohl jsem jim ukázat, jak jsou některé druhy ryb na mě zvyklé, nechají se hladit a mohu si s nimi i zaskotačit," svěřil se Vladimír Přibyl.

Po prohlídce areálu Živá voda zamířili hosté do hypotetické rekonstrukce kostelíka sv. Jana, který byl dostavěn na podzim roku 2000. V něm se dozvěděli od archeologa Galušky mnoho zajímavostí o jeho stavbě, ale o lokalitě, na níž kostelík stojí. S nevšedním zájmem si pak s archeologem prohlédli historický klenot Modré, a to repliku slovanského opevněného sídliště, jemuž vévodí knížecí obydlí palácového typu s přilehlou strážní věží, ale také Metodějovu školu písemnictví.

„Každý rok organizujeme pro zaměstnance Slovenské akademie věd výlety po historických a archeologických památkách v naší vlasti. Tentokrát jsme zamířili na Modrou, nedaleko moravsko-slovenských hranic. A stálo to za to," řekl s nadšením Matěj Ruttkay, ředitel archeologického ústavu Slovenské akademie věd. Netajil se tím, že návštěva archeoskanzenu je pro zaměstnance Slovenské akademie věd inspirací, byť na Slovensku je řada velkomoravských lokalit.

„Velmi rádi bychom v blízké budoucnosti vybudovali i u nás podobný archeoskanzen, jaký je už jedenáct let na Modré," plánuje Matěj Ruttkay. Složil spolu s Jáne Malíkem, vedoucím úřadu Slovenské akademie věd hostitelům poklonu za to, že měli na Modré možnost vidět, jak archeologie sama od sebe funguje, jak se dá v kombinaci s přírodovědeckou lokalitou Živá voda, s rozvojem tradic národa, turismem, cestovním ruchem i efektivitou podnikání v oblasti hoteliérství úspěšně kombinovat.