Přestože se o úplně čerstvou novinku nejedná, některé obce s realizací nového způsobu sběru plastových obalů začaly až v poslední době. Slibují si od toho nejen větší disciplínu obyvatelstva při třídění odpadů, ale také finančně výhodnější způsob odsunu nepotřebných obalů. Obce totiž za vytříděný a napytlovaný plastový odpad mohou nazpět do obecní pokladny získat až desetitisíce korun ročně.

„Kontejnery na plasty umístěné v centru vesnice jsme zrušili a tento druh odpadu občané třídí do pytlů. V minulosti jsme se totiž potýkali s problémem rychle zaplněných kontejnerů a nepořádku kolem nich,“ vysvětlil sucholožský starosta Petr Gazdík a přiznal, že hlavním cílem změny je i to, že systém přestane být anonymní. „Každý bude mít pytel s PET lahvemi před domem a zástupci obce jej budou chodit kontrolovat. Pokud zjistíme, že majitel nemá přichystaný pytel s řádně pošlapanými plasty, tak jej upozorníme, a pokud se to bude opakovat, přistoupíme k sankcím,“ varoval Gazdík.

Obdobně hodnotí situaci také Miroslav Kadlček, místostarosta Dolního Němčí, kde plasty v pytlech občané odevzdávali minulý měsíc poprvé. „PET lahví přibývá čím dál víc a kontejnery už na to nestačily. Navíc ten nepořádek kolem nich musel pořád někdo uklízet. Bilancovat ale budeme až na konci roku, nový způsob sběru odpadu by měl být pro obce i finančně výhodnější,“ přiznal Kadlček. Pochvaluje si také Miroslav Bahula, starosta Horního Němčí. Tam od kontejnerového sběru upustili už před třemi lety.

„Kontejnery bývaly velmi rychle zaplněné a kolikrát se do jejich útrob dostaly i věci, které tam vůbec nepatřily. Dnes je situace zcela jiná. Máme čistou dědinu a každý si za obsah pytle ručí,“ pochvaluje si Bahula, podle něhož Horní Němčí během loňského roku vyprodukovalo 262 tun odpadu. „Za třídění a recyklaci plastů se do obecní kasy ročně vrací 57 tisíc korun, z čehož nám platí 4800 korun za tunu odpadů plastových, 3200 korun za tunu nápojových kartonů, plus bonusy za odpad papírový, skleněný či kovový,“ upřesnil Bahula.