Fenomenální hudebník, jeden z nejlepších světových hráčů na mandolínu Radim Zenkl a jeho česká rytmická formace, tvořená Vlaďkou Chaloupkovou, Jiřím Válkem a Milošem Pohlem, přináší návštěvníkům skanzenu nevšední kulturní zážitky.

„S touhle formací, kterou jsem založil letos na jaře, koncertujeme teprve pošesté. Nejde o příležitostnou hudební skupinu, kterou jsem založil v roce 2005, kdy jsem většinu roku žil, tvořil a koncertoval v Americe. Když jsem do Česka jednou za rok přijel na návštěvu, vyrazil jsem s ní koncertovat po republice,“ vysvětluje unikátní mandolinista Radim Zenkl.

Do Spojených států emigroval těsně před sametovou revolucí a jako první a jednou provždy prolomil bariéru tradiční mandolínové hry vytvořením jedinečného stylu, který je už nyní celosvětově znám jako Zenklův styl.

„Dnes už máme s manželkou a synem základnu v jedné vesnici u Boskovic. Na měsíční intenzívní turné po Americe jezdíme třikrát do roka, takže většinu roku žijeme v české zemi, která je nám nejmilejší,“ dušuje se Radim, který koncertoval na pódiích mnoha zemí všech kontinentů.

Je hrdý, že se jeho babička narodila ve Veselí nad Moravou, dědeček v Ořechově. „K rodině polešovických Vaďurů jsem jako malý kluk jezdil v létě na návštěvu. Slovácko, do nějž patří i Modrá, mě stále táhne, je místem k mým návratům,“ vyznává se flétnista, mandolínista a zpěvák.

Se Slávkem Janouškem koncertoval v květnu před sedmi roky v Metodějově biskupském paláci archeoskanzenu, do tónů Zenklovy mandolíny a mandoly, ale i několika dalších dechových nástrojů se mohli lidé zaposlouchat v lednu 2017 v rámci premiérové večerní prohlídky ve sladkovodní a botanické expozici Živá voda.

Při folkovém koncertu mohou návštěvníci slyšet Zenklovu hru na mandolínu, znějící jako mandolíny dvě. „Byť se na mandolínu se hraje jedním trsátkem, já si jednou řekl, že použiji trsátka dvě. Jedním jsem hrál tremolo, druhým doprovod. A ono to zafungovalo,“ řekne sebejistě Radim a naživo hned zahraje na mandolínu dvěma trsátky irskou a skotskou skladbu.

Nato se chopí mandolíny, mající čtyři kolíky a omezený příděl strun. Publikum v prvních řadách dobře vidí, že struny na mandolíně jsou pouze dvě. Mandolinista světového formátu před závěrem koncertu ještě rozezní technikou vibrujících rtů také didgeridoo, dechový nástroj australských domorodců.

Krev v žilách návštěvníků rozpumpuje po Zenklově koncertu moderská skupina Lončáci, která „vystřihuje“ písničky přímo s klukovským potěšením.