Rodiče tam svým dětem dávají jména jak tradičně česká, tak i jména zahraničního původu. „Vloni se v našem zařízení narodilo 1176 dětí – 602 kluků a 574 holčiček. Je to podstatně více než v dřívějších letech,“ sdělil k počtu porodů mluvčí Uherskohradišťské nemocnice Jan Hrdý. V roce 2008 přišlo na svět 1069 miminek, v roce 2007 o jedno dítě méně. „Nejméně jich přišlo na svět v roce 2006, kdy se narodilo pouhých 929 novorozenců,“ vzpomněl Hrdý, který loňský markantní nárůst porodů v hradišťské porodnici přičítá novým moderním prostorám. „Rodičky si velmi cení individuálního přístupu ke každé ženě, který personál hradišťské porodnice preferuje,“ řekl Hrdý k popularitě nové budovy porodnického zařízení v metropoli Slovácka.
Pro své malé ratolesti rodiče vybírají v poslední době jména spíše tradiční, obvyklými se však stávají také jména cizokrajného původu. „Dá se říci, že mezi chlapeckými jmény zaujímají přední příčky Jakub, Matěj, Tobiáš, Tadeáš, Matyáš, Lukáš, Štěpán a Samuel,“ citovala z matriky, která shromažďuje údaje na celookresní úrovni, vedoucí odboru kanceláře starosty Uherského Hradiště Iva Mošťková. Užití dvojího pojmenování, například Nikolas Marcel, bývá podle ní velmi výjimečné.
Naopak u dívčích jmen hrají na Slovácku podle Mošťkové prim spíše ta cizojazyčná. Patří mezi ně například Ellie, Maria, Adriana, Celine, Karin. „Z těch běžnějších se hodně dává také Bára nebo Barbora. Dá si říci, že se vrací Kateřina, Ema, Stella, Beáta, ale i Anna a Dominika,“ dodala Mošťková.
Etnografka Slováckého muzea Romana Habartová má pro použití tradičnějších jmen, jakými jsou například Jakub, Matěj či Barbora, vysvětlení. „Lidé si určitě uvědomují, že tato jména mají určitou historickou hodnotu, a berou na vědomí to, že stará jména k nám patří,“ vyjádřila se Habartová.
