Kolik tam chybí lidí, co jejich úbytek způsobuje a čím se nepříznivý stav snaží firma zvrátit, prozradil v rozhovoru pro Slovácký deník jednačtyřicetiletý Vladislav Ondrůšek, který na pozici finančního ředitele společnosti působí už šestnáctým rokem.

Kolik dnes pracuje ve Slováckých strojírnách lidí?

Máme přes 900 zaměstnanců, z toho v Brodě bezmála 700 a v Zábřehu asi 200. K tomu ještě poskytujeme další práci více než 200 pracovníkům.

Jak velké jsou u vás problémy s nedostatkem zaměstnanců?

Trvají asi osm let. Počty pracovníků neodpovídají velikosti zakázkové náplně, kterou máme nasmlouvanou. Kvůli nižším kapacitám jsme o jeden až dva měsíce ve skluzu. Z tohoto pohledu nám schází zhruba 80 až 100 dělníků.

Jsou problémy s počtem pracovníků rok od roku horší?

Dalo by se říct že ano. Zatím to ale není extrémní. Výpadky se daly nahradit vyšší produktivitou práce, možností zaměstnání cizinců. Problémy vidím tak za tři až pět let, kdy se výrazně promítne nižší porodnost a také nebude možnost zaměstnávat cizince. To proto, že buď nebudou vůbec k dispozici, nebo nebudou mít zájem u nás pracovat.

Mladí pracovníci se obecně těžce shání. Čím si to vysvětlujete?

Existuje několik důvodů. Zaprvé bylo po roce 1989 velmi utlumeno odborné střední a učňovské vzdělávání, začaly se preferovat obory duševního charakteru a manuální práce se hodně degradovala. Dnes je pro mladé fenoménem rychle a s co nejmenší námahou vydělat peníze, byť i jednorázovou aktivitou. Zkrátka co nejméně se na svůj výdělek manuálně „nadělat“. A když už manuálně, tak v čistém, klidném a pohodlném prostředí, což strojírenská výroba v zásadě neposkytuje.

Nejsou jedním z důvodů i nízké platy?

Ze začátku byly. Dnes se ale situace alespoň v naší firmě radikálně mění. Přesto zatím nevidím zásadnější obrat. Asi bude trvat delší dobu, než to společnost pochopí a začne změny vnímat.

Bylo období, kdy jste měli přetlak uchazečů o práci?

Nepamatuji se, že bychom někdy přetlak pociťovali, zvláště ve výrobních pozicích.

Snažíte se mladé na práci u vás něčím nalákat?

Samozřejmě se snažíme, aby zájem o práci u nás narůstal. Podporujeme například brodskou střední průmyslovou školu či brněnskou fakultu strojně inženýrskou, kde vytváříme podmínky pro distanční studium v Brodě. Dále vytváříme předpoklady pro platový růst zaměstnanců, který převyšuje průměr Brodska, Zlínska i republiky. Snažíme se také, aby se lidé cítili na svém pracovišti lépe, a umožňujeme jim celoživotní vzdělávání. Kupujeme nové stroje a technologie, což je dobré i pro zaměstnance.

Jak funguje spolupráce se školami?

Středoškoláci k nám chodí na praxe či placené brigády. Studentům magisterských, inženýrských a bakalářských oborů pomáháme při zpracování závěrečných písemných prací. Generální ředitel Jiří Rosenfeld je také členem dvou vědeckých rad na VUT Brno a UTB Zlín a úzce s těmito školami spolupracuje.

Předpokládáte, že se stávající nedostatek mladých pracovníků zlepší?

Nepředpokládám. Rozhodně asi nenastane výraznější přesun z oborů duševně pracujících do oborů výrobních, zvláště pak strojírenského charakteru.

Kompletní článek najdete v tištěném vydání Slováckého deníku a nově ve službě E-paper.