„Na počátku byla prosba paní Plačkové, zda bych se na ně nepodívala a nepustila se do oprav. Věděla totiž, že se už dva roky věnuju ornamentům v kurzu Vladimíra Šáchy," popisuje, jak se k opravám dostala Michaela Beníčková.
Když je ale prý viděla, zhroutila se a na rovinu odmítla. „Ale nedalo mi to a poprosila jsem dvě své kamarádky, které se mnou do kurzu chodily, a domluvily jsme se, že se do toho dáme. Proč? Protože všechny tři se věnujeme tematice slováckého ornamentu, braly jsme to jako dobrý trénink a odrazový můstek," prozrazuje malérečka.
Na slavobráně tedy pracují tři: Michaela Beníčková, Katarína Šimčíková a Martina Borýsková. S prací začaly 1. června a za necelé tři týdny na ní odpracovaly asi 40 hodin. „Časová koordinace je totiž náročná. Mé kolegyně mají malé děti, musí si tedy zajistit hlídání, což není vždy jednoduché, proto jsem jim velmi vděčná a tímto jim chci také poděkovat," usmívá se Michaela Beníčková. Obnova brány samozřejmě neobnáší pouze opravu ornamentů a písma.
Ženy ji musely za pomoci pracovníků městského úřadu odstrojit z minulé jízdy králů, umýt, obrousit, natřít. „Teď už máme tu krásnou práci. Malujeme nově nápisy a hlavně ornamenty, které máme moc rády," je nadšená před začátkem jízdy králů Hlučanka. Během práce se jim stala i jedna nepříjemnost. „Na hotovou část se nám zřítila omítka ze stropu," vzpomíná teď už s úsměvem Michaela Beníčková. Na druhé pracoval Vladimír Šácha se svým týmem.
