Zatímco však v letech 2016 a 2018 ho vyrobili z odrůdy Ryzlink rýnský, letos jej zkoušejí vyprodukovat z rulandského bílého.

„Chceme zkusit, jaké slámové víno se dá z rulandy bílé udělat. Při sběru měla v průměru 22.5 stupně cukernatosti a ze zhruba 150 hlav jí dosušujeme asi tři metráky,“ vysvětluje Petr Gottwald. Přiznává však, že „slámovku“ nedělá jako prodejní artikl.

„Spíš si tady se synem chceme dokázat, že jsme schopni jej vyrobit a zjistit, jak se to víno v dalších letech vyvíjí,“ tvrdí boršický vinař.

V těchto dnech začali tím, že tři metráky hroznů rozložili po síťovině natažené na železném roštu.

„Tento způsob mi zaručuje, že kolem bobulí bude dokola proudit vzduch. Je to hlavně kvůli teplejšímu počasí, které na konci října panovalo. Teď jakmile se teploty dostávají níž, přesuneme hrozny na slámový podklad, více je rozložíme, aby se jednotlivé bobule nijak vzájemně nedotýkaly a mohly tak lépe vysychat,“ popisuje Petr Gottwald jednotlivé fáze.

Zákonný postup podle něj říká, že kdo chce mít víno slámové a uvést ho na vinětě, musí nechat hrozny ležet na slámě minimálně tři měsíce. Až pak je může zpracovávat dál.

„Na slámě je můžete mít i déle, pokud vydrží. Letos mám obavy, jestli se to vůbec podaří, aby to nechytilo plíseň,“ krčí boršický vinař rameny. Podle jeho názoru lze získat z metráku deset až patnáct procent šťávy.

„Po mé zkušenosti by to ve výsledku mělo mít 36 – 38 stupňů moštové cukernatosti, kolika nakonec dosáhneme, uvidíme,“ usmívá se Petr Gottwald s tím, že pokud se dílo podaří, vyrobí slámového necelých 150 lahviček.

„Do prodeje to nedáváme. Je to pro nás spíš rodinný bonus,“ uzavírá Petr Gottwald.

Vinařství Dvůr Pod Starýma horama má na čtyřech hektarech plochy vysazených 25 tisíc hlav vinné révy.

Ročně vyrobí 30 tisíc lahví vína. Kromě rulandského bílého i šedého, ryzlinku rýnského, muškátu moravského, müllerky, tramínu červeného, portugalu či vavřince, se vinařství specializuje na odrůdy Agni a Neronet.