Netuší však, že i odborníci nemusí mít ve všem pravdu. Například v případě smogové situace je taková vycházka mnohem více na škodu než k užitku. Na to ale úřady nijak výrazně neupozorňují.

„O smogu jsem slyšela nedávno v televizi. Prý může narušit imunitu dětí i dospělých. Já si ale myslím, že Uherského Hradiště se to až tak netýká, že je to spíše záležitost Ostravy, Karviné, Přerova a podobných průmyslových měst,“ podotýká optimisticky Struhelková.

Podle neziskové ekologické organizace Arnika přitom figuruje Uherské Hradiště v rámci ČR mezi městy s nejvíce znečištěným vzduchem na patnáctém místě. Jen pár míst za slováckou metropolí je pověstná Ostrava.

Ta od nepaměti platila kvůli svému bohatému průmyslu a časté smogové situaci za nejvíce znečištěné město republiky. Teď, co se týče kvality vzduchu, Hradiště Ostravu dohání.

„Tyto údaje vyhodnocujeme z informací, které se týkají patnácti až šestnácti set podniků v České republice. Přesný počet posuzovaných měst a obcí ale nemáme k dispozici a ani by tato čísla nebyla přesná. V některých městech či lokalitách totiž působí továren a podniků několik,“ vysvětlila zástupkyně Arniky v Uherském Hradišti Jana Altunkaya.

Někteří lidé ze Slovácka, kteří se sledováním kvality ovzduší zabývají, zaráží lhostejnost úřadů.

„Podle řady indicií se kvalita ovzduší v Uherském Hradišti stále zhoršuje, ale nikdo se tím nezabývá. Stejně je tomu například i v menších obcích Slovácka. Například u nás v obci je běžné, že obsah nečistot dosahuje kolem poledne padesáti až šedesáti mikrogramů nečistot na metr čtvereční, odpoledne se hodnoty zvýší na šedesát a o půlnoci na osmdesát i devadesát mikrogramů,“ poznamenal Ondřej Sladký z Polešovic, který kvalitu ovzduší sleduje už řadu let.

Čerpá přitom zejména z údajů Českého hydrometeorologického ústavu. Sladký tvrdí, že situaci může změnit až důsledná osvěta mezi lidmi.

„Lidé evidentně vůbec netuší, jak se situace zhoršuje a příliš se v tom ani neorientují. Například Uherské Hradiště nechalo u hlavní křižovatky nedaleko kina Hvězda instalovat světelnou ceduli, která hodnoty škodlivin ukazuje, řada lidí se mi ale přiznala, že údajům nerozumí. V případě silného znečištění vzduchu by tam mohla alespoň svítit červená kontrolka,“ podotkl Sladký, který si myslí, že by o smogu a prudkém zhoršení kvality vzduchu měla hradišťská radnice vždy důsledně informovat především školy a školky.

„Děti ve školním věku by v případě prudkého zhoršení kvality vzduchu neměly vůbec chodit na vycházky,“ myslí si Sladký. Za pravdu mu dává i někdejší člen Strany zelených na Uherskohradišťsku, dnes nestraník, Radovan Kunc. „Řešení této situace bych viděl například v tom, aby příslušné úřady kontrolovaly, čím lidé topí v domácnostech. Také by stálo za to prověřit, čím topí některé podniky na Slovácku, třeba hradišťský Centrální tepelný zdroj a jiné,“ míní Kunc.

Vedoucí odboru životního prostředí Květoslav Fryšták podotkl, že situaci jeho úřad nepodceňuje. „V případě, že by došlo k zásadnímu překročení povolených limitů nečistot v ovzduší, bychom tento stav vyhlásili rozhlasem a upozornili na situaci zejména školy. Před několika týdny sice podobná situace nastala, my jsme však z krajského úřadu obdrželi informace o překročení limitů až ve chvíli, kdy se situace vracela do normálu,“ vysvětlil Fryšták.

O tom, že ovzduší se zhoršuje v celém Zlínském kraji, vypovídají i průzkumy sdružení Arnika, které kvalitu vzduchu kontroluje.

„Podniky ve Zlínském kraji bohužel usnuly na pomyslných vavřínech a nenavázaly na významné snížení emisí nebezpečných látek v roce 2009,” varuje vedoucí uherskohradišťské pobočky Arniky Jana Altunkaya.