Může za to také obří zakázka z ruského trhu. Ta trvá od října do února při šestimilionovém měsíčním obratu. „Díky ní jsme přijali pětadvacet nových lidí a ještě nám dalších deset až patnáct chybí. Rozjíždíme druhou směnu a nepřetržitý provoz, včetně víkendů,“ informoval ředitel skláren Marek Mikláš.
I když jde o specializované profese, třeba leptař nebo voskář skla, je podle něj stále kde brát. Obyvatele Strání či Květné je totiž snadné na tyto pozice rychle zaučit. „Snad každý tady má někoho v rodině, kdo dříve ve sklárnách pracoval. Ta tradice je obrovská,“ podotkl Mikláš.
Hrdým obdivovatelem tamní fabriky je i starosta Strání Ondřej Benešík, který se pyšní tím, že je jeho obec v republice prezentována jako sklářská. „Dříve ve sklárnách pracovalo pět set lidí, mnohdy to byly celé rodiny. Nostalgicky se tu na ty časy vzpomíná. Aniž bych se chtěl někoho dotknout, nevyrábí se zde nějaké plastové odlitky. Sklářství je průmysl s charakterem. A tito pracovníci jsou borci a umělci, kteří konkurují mašinám,“ vyzdvihl Benešík um řemeslníků.
Jedním z nich býval i Stráňan Antonín Bruštík, jenž v devadesátých letech v Květné pracoval jako huťmistr a situaci v podniku sleduje dodnes. „Na pohled pěkná práce je ve skutečnosti tvrdou dřinou. A každý se ji nenaučí. Musíte mít talent a cit v rukou,“ popsal Bruštík úskalí spojená s tvorbou skleněných předmětů.
V Moravských sklárnách nyní čekají, jak podnik přežije nejvíce krizové měsíce sezony prosinec, leden a únor. „Pokud se nám povede dobře a vše bude v pořádku, začneme se rozmýšlet o investicích do rozšíření kapacity huti, a tedy i výroby,“ prohlásil majitel firmy Lubor Červa, jenž vlastní například i sklárnu Crystalite Bohemia ve Světlé nad Sázavou.
Huť v Květné v současnosti chrlí asi šestnáct set skleněných výrobků denně, dekoratéři ve svých dílnách za den nazdobí i dva tisíce předmětů. Odbytiště skla z moravsko-slovenského pomezí se nachází v Rusku, Egyptě, Řecku, Íránu i Jihoafrické republice.
Firma zaměstnává asi sto padesát lidí a další pracovníci přibývají, což má pozitivní vliv na pokles nezaměstnanosti v regionu. „Její míra na Uherskohradišťsku k poslednímu září činila 8,81%,“ doplnila Lucie Topolánková z krajského úřadu práce ve Zlíně.
Majitel Moravských skláren Květná Lubor Červa: Zájem je velký. Nestačíme uspokojovat poptávku
Moravské sklárny Květná kupoval podnikatel Lubor Červa letos v lednu a ihned do nich musel napumpovat desítky milionů korun, aby odvrátil jejich ekonomický kolaps. Zatímco tehdy byl podnik v rozvratu, v posledních měsících už dokáže produkovat zisk.
close
zoom_in
Pane Červo, jsou sklárny v Květné definitivně za vodou?
Už jsme skoro tam, kde jsme chtěli být. Po počáteční krizi jsme získali pozice na důležitém ruském trhu. Teď mohu říci, že se nám daří a produkce se zvyšuje. A to takovým způsobem, že kapacity v huti ani v malírně nestačí uspokojovat poptávku.
Hospodaříte již se ziskem?
Sklárny v předchozích obdobích notoricky vykazovaly ztrátu, takže o zisku na konci roku nemůže být ani řeč. V posledních třech měsících ale firma zisk vykazuje.
Na jaře jste uváděl, že byste chtěl s logem z Květné na trhu více prorazit.
Otevřeně přiznám, že prosazování loga na trhu se nám nedaří. Je velmi těžké pomoci poměrně malé sklárně, která v minulosti utrpěla rozsáhlé škody, se značkou. Protože ji ve velké míře integrujeme pod Crystalite Bohemia ze Světlé nad Sázavou, hodně výrobků opouští závod v Květné právě s tímto logem. Nemohu tedy říct, že bychom v tomto ohledu vedli úspěšnou misi. Každopádně Moravské sklárny Květná dále zůstávají v odborných kruzích pojmem.
