V obou případech je kritikem člen České vexilologické společnosti a člen Osvětového spolku Za Moravu Jindřich Žaludek. S jeho pohledem se však kanoisté i nekanoisté neztotožňují.

„Státní vlajka České republiky by při vyvěšení tří vlajek měla být vyvěšena na prostředním stožáru. Při vyvěšení tří vlajek má být vlajka Slovenské republiky vlevo, tam nebylo pochybení. To je jedna věc. Druhá věc je skandální vyvěšení vlajky politické strany na nejčestnějším místě vlajkoslávy. Vlajka politické strany tam nemá vůbec co dělat,“ tvrdí Jindřich Žaludek.

Pořadatelé kanoistických závodů byli podle jeho slov několikrát upozorněni na nesprávné vyvěšení státních vlajek v minulých ročnících, kdy bylo například vyvěšeno několik státních vlajek na jednom stožáru a v nejméně jednom případě na nejvyšším místě byla opět vlajka politické strany. I na tuto skutečnost prý byli pořadatelé několikrát upozorněni.

„I kdyby byla vyvěšena správná vlajka Moravy, takový případ by byl možný jen za předpokladu, že by Morava měla samostatné zastoupení v příslušné mezinárodní sportovní federaci. Takový případ ve světovém sportu je např. v Mezinárodní federaci fotbalových asociací (FIFA), kde není zastoupena Velká Británie, ale Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko, jejichž vlajky se vyvěšují mezi vlajkami suverénních států,“ upřesňuje Jindřich Žaludek.

Archeologický průzkum na Špitálkách ve Starém Městě severně od základů velkomoravského kostela. Na snímku neolytický hrob s mřížkou vytyčující síť sektorů odkud se odebírají půdní vzorky.
Archeologové našli na Špitálkách pozůstatky pravěkého osídlení

K tomu se následně za Český svaz kanoistů vyjádřil Stanislav Ježek.

„Český svaz kanoistů, z.s. je spolek, který sdružuje občany věnující se sportování na vodě. Na přípravě a pořádání závodů se podílí jednotliví členové a přátelé vždy dobrovolně s cílem uspořádat pro všechny příjemné setkání. Bohužel málokde mají k dispozici dobrovolníka z vexilologické společnosti. Při větší mezinárodní účasti a tím pádem většímu množství vlajek se může stát, že je jich více než je k dispozici sloupů. Podobně tak může dojít i k chybnému umístění v pořadí vlajek atd.,“ sdělil Stanislav Ježek.

Ten stěžovatele ujistil, že se s pořadateli spojí, aby v budoucnu bylo vše, co se týče státních vlajek, v pořádku. Jindřicha Žaludka však rovněž vyzval, aby napříště organizátorům nabídl pomocnou ruku s přípravou a vyvěšením vlajek. „Cílem je totiž uspořádat přátelské setkání sportujících občanů, kteří dbají o své zdraví a k tomuto zdravému životnímu stylu vedou i své děti. Nejde zde nikdy o politické cíle,“ doplnil Stanislav Ježek.

K tomu Deník oslovil šéfa TJ i kanoistů v Ostrožské Nové Vsi Víta Pjajčíka.

„My máme úplně jiné starosti, než řešit zda je správná ta vlajka, kterou jsme si koupili a vyvěsili. Neměli jsme, ani nemáme v úmyslu propagovat nějakou politickou stranu. Koneckonců žádná moravská vlajka uzákoněna není. Na pořadí vyvěšovaných standard zapracovat můžeme, ale jinak reakce od nás na vyjádření Jindřicha Žaludka jsou nepublikovatelné,“ sdělil Vít Pjajčík.

Nejostřeji se vůči Žaludkově kritice vymezil majitel e-shopu www.moravskypatriot.eu Jiří Máca.

„Jindřich Žaludek do vlajkové iniciativy Moravské národní obce destrukčně zasahuje již od prvních úspěchů této iniciativy. Jeho neustále propracovanější lži a výhrůžky již odradily mnoho radnic od vyvěšování moravské vlajky. Jako majitel e-shopu s okamžitou platností stahuji z prodeje veškeré produkty na kterých figuruje moravská orlice s původní barvou, tedy bez zlatého kovu (žluté barvy). Povýšení moravských barev císařem Bedřichem III ze 7. prosince 1462 je po staletí mnohokráte potvrzeným moravským privilegiem. Žluto-červenou vlajku používal poslední volený Moravský zemský sněm a žádnou jinou Moravský zemský sněm nepoužíval. Žlutá a červená byly a jsou barvy Moravy,“ prohlašuje Jiří Máca.

Jako historicky nejvhodnější moravská vlajka a prapor se však podle stanoviska České vexilologické společnosti jeví její nejstarší doložená podoba, tedy modrý list s bílo-červeně šachovanou orlicí.

„Takzvané polepšení orlice změnou šachování ze stříbrného na zlaté privilegiem císaře Fridricha III. Z roku 1462 a následně podle něj od poloviny 19. století odvozené užívání žluto-červených barev a praporů, bylo často spojováno s německy hovořícími moravskými občany a chápáno zároveň jako výraz loajality k monarchii a císaři," zní oficiální stanovisko České vexilologické společnosti.

Samostatné používání žluto-červené bikolóry je podle jejich názoru nežádoucí i proto, že tyto barvy užívá na svých praporech hlavní město Praha.

„A není ani zcela zanedbatelné, že jsou to také původní rodové barvy knížat z Liechtensteinu, jejichž vyvěšení na Moravě může být v krajním případě chápáno i jako projev souhlasu s jejich restitučními nároky," vysvětlují dále zástupci České vexilologické společnosti.