„Mezi nemoci související s nedostatečnou hygienou se řadí nejenom virová hepatitida typu A, ale i další virová či bakteriální onemocnění, kde k nákaze stačí malá infekční dávka,“ upozornila vedoucí protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Hana Tkadlecová.

Například se jedná o bacilární úplavice nebo virové průjmy, jichž v roce 2010 v kraji hygienici zaznamenali 969 případů. Tato onemocnění se mohou vyskytnout jak u dětí, tak u dospělých.

„Virové průjmy jsou typické pro dětské kolektivy nebo jiná skupinová zařízení, jakými jsou například domovy seniorů,“ přiblížila Tkadlecová.

Mýt si ruce se tak jednoznačně vyplatí. Například použití vlhčených ubrousků prý efekt vody ale nenahradí. „Je to určitě jedna z možností, jak z rukou odstranit viditelné mechanické nečistoty. Zcela jistě to však nemá stejný výsledek jako mytí rukou mýdlem pod tekoucí vodou,“ zdůraznila epidemioložka.

Zároveň upozornila, že samotná voda také nestačí. „Není správně myslet si, že mytím rukou, ať studenou či teplou vodou, dosáhneme zničení virů, bakterií a případně dalších mikroorganismů, které na nich ulpívají. Předpokladem správné hygieny rukou je jejich mytí pod tekoucí vodou s použitím mýdla a následné osušení jednorázovým materiálem,“ vysvětlila s tím, že teplota vody do určité míry ovlivňuje kvalitu mycího procesu.

Veškerá svědomitost ale nezachrání lajdáctví jiných. Řeč je například o veřejných WC. „Vždy se umyji. Při odchodu ale neberu za kliku rukou. Přijde mi špinavá. Navíc bych si pak ruce myla zbytečně,“ míní Jitka Seláková ze Zlína, která si proto otevírá dveře raději loktem.

Veronika Chromčáková z Otrokovic z podobného důvodu nerada cestuje vlakem. „Záchody jsou tam mnohdy špinavé. Vždy si s sebou vozím alespoň vlhčené kapesníky,“ doplnila.

Desetiletý žák základní školy Michal si na hygieně doslova zakládá. „Ruce si myji skoro pořád. Člověk nikdy neví, co je třeba na madlech v hromadné dopravě. Nechci dostat nějakou nemoc,“ vysvětlil Michal.

Že v některých případech už je čistota přehnaná, míní Petr Veselý ze Zlína. „Přítelkyně jednou na WC v restauraci viděla slečnu, která si drhla ruce až po lokty, jako by se chystala na operační sál,“ zasmál se.„Myslím, že kvůli přehnanému smyslu pro čistotu může mít člověk oslabenou imunitu. Z čeho by se mu pak vytvářely obranné látky?“ zauvažoval Veselý.

Fakta o potenciálním přenosu chorob objasnila epidemioložka Tkadlecová. „Pravdou je, že kontaktem s klikou či jinými předměty, které jsou znečištěné nemytýma rukama jiných osob, mohou lidé na své umyté ruce přenést choroboplodné zárodky,“ potvrdila. To ale podle ní nemusí vždy nutně vést k nákaze infekčním onemocněním, jako je například žloutenka.

Základem předcházení vzniku onemocnění je mytí rukou před každým jídlem. „Tak se to vštěpuje už malým dětem,“ shrnula.