Program sešlosti tradičně zahájila mše svatá, kterou sloužili duchovní správce farnosti Dolní Němčí Ladislav Švirák spolu s Josefem Stojaspalem, místním rodákem, jenž strávil většinu svého kněžského působení v několikatisícové italské komunitě v německém Porůří. „Ministrování znamená v překladu sloužit. Je dobré nezapomínat na to, že nejde pouze o službu knězi. Ministrovalo a ministruje se při křtech, na svatbách nebo pohřbech, takže jde o službu spolufarníkům a spoluobčanům. Podle mě není špatné si tuto skutečnost připomínat takovým normálním, lidským způsobem,“ nechal se slyšet před čtyřmi lety u příležitosti premiérového ročníku akce Švirák. „Nejkrásnějším naplněním lidského života je, když se každý den stane službou Bohu,“ naznačil v sobotu při mši, po níž následovalo fotbalové utkání. Na zeleném pažitu si pak poměřili síly současní ministranti s vysloužilou ministrantskou gardou. Její svatyni hájil po celý zápas třiapadesátiletý František Cmol. „Líbí se mi, jakou ti mladí mají skvělou partu a bylo to vidět při zápase i po něm,“ konstatoval Cmol. Po utkání, které skončilo smírnou remízou, vyvrcholilo setkání společným posezením.

Kdo je označován za ministranta? Jde o označení světského služebníka, který napomáhá kněžím během bohoslužby. Latinské slovo ministrare je možné přeložit ve smyslu „sloužit“, což znamená druhému člověku činit to, co si přeje.
Tato služba souvisí s odkazem Ježíše Krista - (např. Jan 13, 1-20). Mezi služby ministranta patří kromě jiného také pomoc při udílení některých svátostí, zejména svátosti křtu a eucharistie (svatého přijímání a mše svaté).

Čtěte také:

Ministrant: Od faráře jsme občas dostali i čakanem