Více než půlroční vyjednávání o podmínkách financování se zdravotními pojišťovnami, ministerstvem zdravotnictví i samotným premiérem tak sbírá své plody. Sestry se mohou navíc těšit i na lepší bodové ohodnocení výkonů. Zaměstnanci Charity na Slovácku to však berou spíš s rezervou.

„Chtěla bych předeslat, že nám sestrám po celou dobu stávkové pohotovosti nešlo primárně o to, abychom měly větší výplatu. Usilovaly jsme především o to, aby byla zachována Domácí zdravotní péče jako taková, aby nám pojišťovny řádně zaplatily za odvedenou práci. To vám potvrdí každý řemeslník, že když udělá nějakou práci, tak si do svého výkonu započítá náklady na materiál, svou mzdu, dopravu, aby se uživil,“ tvrdí Lenka Malušová, která pracuje na pozici vrchní sestry od roku 2015, v Charitě Uherské Hradiště působí však už dvanáct let.

Každý odborný výkon má podle ní danou bodovou hodnotu.

„Ten pak posíláme pojišťovnám k vyúčtování. Předesílám, že hodnota jednoho bodu je 1,05 koruna. Usilujeme tedy především o jeho zvýšení na 1,44 Kč. Když k tomu přidáte mzdové, materiální a provozní náklady, tak nemůžeme logicky s dosavadní hodnotou vyjít,“ pokračuje Lenka Malušová ve vysvětlování. A hodnota bodu se podle jejích slov nenavyšovala od roku 2010.

„Navíc, i když pojišťovnám vykazujeme provedenou péči, tak nám není uhrazena celá účtovaná částka a následně čekáme na roční zúčtování, jestli nám rozdíl peněz, který jsme dostali na zálohách, proplatí,“ říká vrchní sestra.

Zdravotní pojišťovny podle Lenky Malušové kvůli svým regulacím sestry paradoxně tlačí do toho, aby svou odvedenou práci nenavyšovaly, měly nejlépe stále stejný počet pacientů a výkonů, jak v minulých letech.

„Když si vezmete, že populace stárne, akutní lůžka v nemocnicích jsou také omezená a pacienti končí v domácí péči svých blízkých, tak logicky potřeba Domácí péče vzrůstá. My jsme přitom závislé na lékařích, jaký výkon po nás požadují a ke kolika pacientům musíme jet. Je to zkrátka nečistá politika zdravotních pojišťoven. Naši představitelé, kteří jednali na Ministerstvu zdravotnictví za segment Domácí péče, přitom předkládali pravdivé údaje o financování Domácí péče, její nutnosti, nákladovosti“, dodává Lenka Malušová.

Ještě před čtyřmi lety měly sestry plat kolem 15 - 18 tisíc korun hrubého. Dnes pobírají zhruba 20 - 22 tisíc. Stále to však podle slov vrchní sestry nedosahuje úrovně platů sester v nemocnicích.

„A to sestřičky v terénu musí pracovat samostatně, jsou vysoce kvalifikované, musí si samy poradit v mnohdy těžkých situacích a dost často v sociálně nevyhovujících podmínkách. A nemají za sebou lékaře, musí se spolehnout sami na sebe, vyhodnotit danou situaci. Navíc jsou to doslova řidičky z povolání, vyjíždí za každého počasí,“ upozornila Lenka Malušová.

Nakolik dosáhnou na navýšenou částku všechny sestry, si není jistý ředitel uherskohradišťské Charity Jiří Jakeš.

„Nejsem schopen říct, zda tomu tak skutečně bude. Samozřejmě jsem rád, že po devíti letech se snad konečně něco změní. Na kolik se ale odrazí jednotlivé výkony sester na výplatní pásce je nejisté a především velmi individuální. Jsme pořád ještě na půl cesty.“ Ředitel Charity Uherský Brod má Petr Houšť podobný názor.

„V každém případě jsme rádi, že se věci pohnuly. Mrzí mě ale jedna věc a to ta, že za každým oprávněným požadavkem musí stát nejdřív petice, stávky a demonstrace. Proč to ta naše vládní garnitura nedokáže vyhodnotit sama od sebe, aniž by do toho musela být tlačena právě těmito způsoby,“ pokládá Petr Houšť na stůl hypotetickou otázku.