Na medaili Za hrdinství Otakar Machálek in memoriam a Miroslav Tomáš Michlík in memoriam a na medaili Za zásluhy Jiří Pavlica. Doporučil je senátor Josef Bazala.

Otakar Machálek (28. 11. 1883 – 26. 5. 1967)

Byl zakladatelem firmy OTMA a legionář. Před druhou světovou válkou se i jako zastupitel Uherského Hradiště zasloužil o rozvoj města v oblasti městských komunikací a vzdělávání (vydláždění některých ulic, vybudování mateřské i základní školy v Mařaticích, na které finančně přispěl).

close Rodina továrníka Otakara Machálka (na snímku otec rodiny) 12. února 1947. info Zdroj: Deník/Blanka Malušová zoom_in Rodina továrníka Otakara Machálka (na snímku otec rodiny) 12. února 1947.

Během 2. světové války tajně pomáhal mnoha lidem bez ohledu na jejich politické a náboženské přesvědčení. Finančně podporoval příbuzné vězněných občanů v Kounicových kolejích v Brně a členy partyzánské skupiny Clay-Eva na Uherskobrodsku.

V 50. letech minulého století jej na základě smyšleného obvinění odsoudili na 3,5 roku odnětí svobody, včetně propadnutí majetku. Po vynesení rozsudku byl vězněn ve věznici na Borech v Plzni a v pracovním táboře v uranových dolech v Jáchymově. Dne 19. 2. 1993 bylo na základě žádosti syna Jana Machálka zastaveno trestní stíhání proti Otakaru Machálkovi a byl plně rehabilitován.

Miroslav Tomáš Miklík (26. 2. 1892 – 19. 4. 1965)

Poté, co se dozvěděl, že Srbové budují v Rusku svou dobrovolnickou armádu, neváhal a 23. 1.1916 vstoupil do 1. srbské dobrovolnické divize v Oděse. Počátkem ledna byl Miroslav Miklík na vlastní žádost přeložen k československým legiím v Rusku a 23. 1. 1917 nastoupil v hodnosti poručíka jako velitel čety k 11. rotě 1. čs. Střeleckého pluku. Do bojů s bolševiky zasáhl poručík Miklík jako velitel úseku složeného z 3. praporu 3. čs. Střeleckého pluku, Kurganského praporu, pěší výzvědné roty, sapérské roty 3. čs. Střeleckého pluku a obrněného vlaku.

Dne 28. 11. 1919 opustil Miroslav Miklík Vladivostok spolu s ostatními příslušníky 3. střeleckého pluku na palubě lodi Scotland Maru a 13. 1. 1920 dorazili do svobodné Československé republiky. Po návratu se rozhodl i nadále zůstat v armádě jako důstojník z povolání.

Po okupaci českých zemí zůstal Miroslav Tomáš Miklík několik měsíců zařazen na Ministerstvu národní obrany v likvidaci. Právě v té době se podílel na utajených převodech velkých finančních částek ve prospěch odboje, shromažďování zpravodajských informací a jejich odesílání do zahraničí. 14. 12. 1939 byl zatčen gestapem v souvislosti s činností ve Schmoranzově zpravodajské skupině. Po věznění v Praze na Pankráci byl stíhán německým lidovým soudním dvorem v Drážďanech pro podezření z činnosti v ilegální organizaci a přípravou vojenského povstání proti Třetí říši. Trestní řízení skončilo pro nedostatek důkazů. I přes brutální výslechy nikoho generál Miklík neprozradil. A tak byl 9. 11. 1940 odeslán do koncentračního tábora Sachsenhausen. Zde byl vězněn do 4. 2. 1945, kdy byl převezen do koncentračního tábora Buchenwald. 11. 4. 1945 se dočkal osvobození jednotkami americké armády.

Komunisté mu vzali hodnost i domov

Změna politického režimu v Československu, k níž právě došlo, významně zasáhla jeho rodinu. Dne 3. 11. 1950 mu byla rozhodnutím ministra národní obrany armádního generála JUDr. Alexeje Čepičky odňata hodnost divizního generála pro jeho postoj a jednání k lidově-demokratickému zřízení. Zároveň byl přeložen jako vojín v záloze k 51. pomocnému technickému praporu v Mimoni. Následně byl společně s manželkou nuceně vystěhován z Prahy, nový domov našli v Trutnově u manželčiny matky. V roce 1953 byl Miroslavu Tomáši Miklíkovi snížen důchod na 210 Kč měsíčně, protože prý jmenovaný sloužil buržoazní společnosti a tehdejšímu zřízení nic nepřinesl.

Těžká fyzická práce měla pro generála Miklíka, který měl již zdraví podlomeno šesti lety strávenými v nacistických koncentračních táborech, fatální následky. Těžce onemocněl astmatem, což přispělo k jeho předčasnému úmrtí 19. 4. 1965. V květnu 1969 se Marie Miklíková obrátila na ministerstvo národní obrany a pokusila se dosáhnout manželovy rehabilitace, ale neúspěšně. K té došlo teprve v listopadu 1989 na základě žádosti generálova syna. V dubnu 1991 rehabilitační komise Federálního ministerstva obrany rozhodla o rehabilitaci Miroslava Tomáše Miklíka, jemuž byla zároveň navrácena hodnost divizního generála. Vdova po generálu Miklíkovi se toho již nedožila.

Jiří Pavlica

Je houslista a hudební skladatel. Studoval muzikologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, housle na konzervatoři v Brně a kompozici na JAMU v Brně. Jeho interpretační a tvůrčí činnost je spjata se souborem Hradišťan (jehož uměleckým vedoucím je od roku 1978), ale také s řadou dalších hudebníků a hudebních těles doma i v zahraničí.

Tvorba Jiřího Pavlici osciluje mezi výrazovými prostředky různých hudebních žánrů – od hudby alternativní až po soudobou hudbu vážnou. Často je hudebně zařazován do oblasti crossoveru. V českém prostředí dlouhodobě spolupracoval např. s Emilem Viklickým, Vlastou Redlem nebo Petrem Ulrychem, s hudebními tělesy jako Spirituál kvintet, Bambini di Praga, Czech Virtuosi, Filharmonie Bohuslava Martinů, Filharmonie Brno, Janáčkova filharmonie ad. Ze zahraničních osobností to byl např. Alister Anderson z Velké Británie, Yaz-Kaz z Japonska, Dizu Plaatjies z Jihoafrické republiky nebo Joel Frederiksen z USA. Stál u zrodu několika hudebních formací, ve kterých působil jako autor i interpret (Salvia, Ad lib Moravia, Talant).

close 105. narozeniny Františka Hamady, s Martinem Hrbáčem (2019)… info Zdroj: se souhlasem Miroslava Potyky zoom_in 105. narozeniny Františka Hamady, s Martinem Hrbáčem (2019)…

Kromě této hudební oblasti se autorsky uplatňuje v mnoha dalších – scénická hudba k filmům a divadelním inscenacím a rovněž oblast volné soudobé tvorby pro symfonická tělesa, komorní orchestry a sbory: Missa brevis (1997; 1999), Oratorium smíru (2004), Brána poutníků – oratorium Porta peregrinorum (2012), Svatojánské vigilie (2016), smyčcový kvartet Blízkost (2018), Žalmy pro baryton a smyčcový kvartet (2020).

Spolupracuje autorsky s významnými hudebními festivaly (např. Smetanova Litomyšl), uplatňuje se také jako autor televizních pořadů s hudební tematikou – cyklus Sešli se (Česká televize), cyklus Jak potkávat svět (TV Noe).

Je nositelem významných oborových ocenění (např. Cena Unie českých pěveckých sborů; 2022), ale i „zlatých desek“ za nejprodávanější alba. Jeho autorská diskografie zahrnuje tři desítky vydaných hudebních nosičů.

Mohlo by vás zajímat: Mladí z dětských domovů a Ukrajiny obsadili na týden zámek v Bojkovicích

Mládež z dětských domovů a Ukrajiny na zámku v Bojkovicích | Video: Iva Nedavašková

Vybrali jsme pro vás: