Ačkoliv se včelaření věnuje od útlého dětství, a v současnosti už pravidelně sbírá celorepubliková ocenění za kvalitní med, teprve prvním rokem šéfuje organizaci uherskobrodských včelařů. Narodil se v Kyjově, ale už v jeho pěti letech se rodina přistěhovala do Uherského Brodu. Zpočátku bydleli ve škole v odlehlé části města Maršov, později však přesídlili do blízkosti centra. „Když jsem jezdil na prázdniny k dědečkovi na Kyjovsko, tak jsem se kolem jeho včel vždycky motal. Později jsem se včelami pomáhal tatínkovi a až dědeček zemřel, převzal jsem po něm dva jeho úly,“ popisuje Sladký svoji cestu za včelařením. Vlastní hospodářství provozuje zhruba třináct let.

V současnosti mu patří třicatero včelstev a necelý rok zastává pozici předsedy ZO ČSV v Uherském Brodě, která pod svými křídly shromažďuje na 80 členů z Havřic, Hradčovic, Újezdce, Těšova, Maršova, Prakšic a Pašovic. Je také pokračovatelem více než padesátileté tradice ve výchově včelařské omladiny v Komenského městě. Vede totiž kroužek mladých včelařů s devíti mladými adepty. „Jedna slečna je ze Lhotky, dva hoši z Nivnice a zbytek jsou Broďané,“ vypočítává Sladký nadšence, s nimiž už pět let působí v uherskobrodském Domě dětí a mládeže a kde mu práce se včelařským potěrem začíná nést první ovoce v podobě úspěchů. Jeden z jeho svěřenců letos postoupil v soutěži Zlatá včela do národního kola. „Zdá se mi, že zájem mladých je větší, než býval, ale pořád to nestačí na doplnění členské základny,“ přiznává a nezapomene pochválit podporu ze Zlínského kraje.

Aby toho ale neměl málo, vrhá se sám do soutěžních klání. Už popáté se účastnil celorepublikové soutěže Český med, kde pravidelně boduje, tak jako i řada dalších včelařů z regionu. V tomto roce získal tři nejvyšší ocenění, tedy zlaté medaile, označující tu nejvyšší kvalitu medu lesního medovicového, medu květového smíšeného a medu květového. Letošní sezona byla podle Sladkého na množství medu hodně podprůměrná. „Poptávka po medu byla opravdu velká. Ještě jsem ho ani nestačil vytočit a už jsem měl polovinu snůšky prodanou,“ přiznává a dodává, že medu byla zhruba polovina oproti běžnému stavu. „Včelky byly sice zdravé a ve formě, ale počasí nám nepřálo. Deštivo a chladno jim nedovolilo běžné opouštění úlu a opylování,“ tvrdí brodský včelař, který je jinak zaměstnancem ČZ Uherský Brod.

A jak je to podle jeho názoru s budoucností tuzemského včelařství? „Uživit se výrobou medu sice nedá, ale je to krásný koníček. Z mých dvou synů to vypadá tak, že ve včelařských šlépějích půjde spíš ten mladší, 15letý. Sám od sebe za mnou přišel a nabídl mi pomoc při vytáčení medu. Bylo to milé, “ pokyvuje hlavou šéf brodských včelařů, který si univerzální využití medu nemůže vynachválit.