Kliknutím zvětšíteSoubor byl oficiálně založen v roce 1950 spojením slováckých krúžků z Uh.Hradiště, Mařatic a Starého Města. U zrodu stál muzikant (primáš) a výtvarník Jaroslav V. Staněk, další výraznou osobností byl klarinetista a básník Otakar Horký a o tři roky později přibyla další výrazná osobnost – cimbalista Jaroslav Čech.
Muziku po dobu Staňkovy nemoci v roce 1952 vedl František Hamada (až do svých 106 let aktivní s Hudci Pondělníky). První léta činnosti souboru byla ovlivněna ideologickým tlakem na uměleckou tvorbu (v roce 1952 získal Hradišťan titul Laureát státní ceny Klementa Gottwalda).
Postupně se tvorba souboru zbavovala ideologického nánosu a zejména 60. léta patřila k vrcholům činnosti. Svědčí o tom jak úspěchy na domácích, tak na významných evropských festivalech. Členové souboru sbírají materiál v terénu (Dolňácko, Kopanice, Strání, Zálesí) a v osobitých úpravách (muzika – Jaroslav Čech, choreografie – Jaroslav V. Staněk) jej uvádějí na jevišti. Významným Staňkovým počinem bylo založení dětského souboru Hradišťánek v roce 1955, který se stal základnou pro dospělý Hradišťan a později i pro další kolektivy.
Na podzim roku 1968 připravil Hradišťan pořad „Neztratil sa dukát na hradišťských lúkách“ a o rok později se zaskvěl ve Strážnici programem „Zvony zvoňte, hudci hrajte“. Ale to už se pomalu stahovala „normalizační“ mračna, tlak byl zejména na Staňka, Horkého a Jana Vančuru, kterým byla s konečnou platností činnost zakázána v roce 1975. Navíc v roce 1970 zemřel cimbalista Jaroslav Čech.
Vedoucím souboru se v 70. letech stal klarinetista (a ředitel Slováckého muzea) Svatopluk Bimka, muziku vedl Petr Hrobař. Činnost byla přerušovaná a teprve v roce 1974 připravil omlazený kolektiv májovou premiéru. Vedení taneční složky převzaly Jana Polášková a Radka Staňková (Baboráková), později také sestry Kraváčkovy a Ladislava Košíková.
K sólistům Věře Domincové a Antonínu Čevelovi přibyl Stanislav Gabriel a později Alice Holubová. V muzice začal hrát Jiří Pavlica, který v roce 1975 převzal post primáše. V plné síle se omlazený soubor představil premiérou v roce 1978. Koncem sedmdesátých let bylo vedení souboru kolektivní, 28. února 1978 umírá Jaroslav V. Staněk a tím se uzavírá jedna část historie Hradišťanu.
Ta druhá, trvající dodnes, je spojena především s primášem a skladatelem Jiřím Pavlicou a choreografkou Ladislavou Košíkovou. Jejich spoluprací vznikla celá řada hudebně-tanečních projektů inspirovaných lidovou kulturou, historií i současností (Biblická zastavení, Z ticha času, Skrytá tajemství, O slunovratu, O člověku, Zpívání o lásce apod.).
Oba ale mají i své vlastní projekty, Pavlica mimo jiné spolupracuje s představiteli různých hudebních žánrů v širokém rozpětí od folku, přes jazz až k vážné hudbě – výsledky jsou prezentovány jak na koncertech po celém světě, tak na zvukových nosičích a v televizi, často ve významných pořadech. Některé projekty byly motivovány tematicky, např.
Zbojné písně moravské, Byla vojna u Slavkova, CD na texty Jana Skácela. Z poslední doby připomeňme třeba třeba album se Spirituál k kvintetem a Dagmar Peckovou. Také taneční složka připravila své vlastní projekty (Její pastorkyně – Salzburg, spolupráce s Vídeňskou filharmonií, projekt se souborem Musica Bohemica, Žákovské vigílie, balet Leoše Janáčka Rákos Rákoczy, Kytice Bohuslava Martinů a další.
A připomeňme také vystoupení na prestižních festivalech – Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Zlatá Praha). Obě osobnosti ve své tvorbě posunují hranice stylizace ke svébytné autorské tvorbě, nezapomínají ovšem na základní inspirační zdroj – lidovou hudbu a tanec.
Autor: Miroslav Potyka
66
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
