Památce devatenácti bestiálně zavražděných mužů a jedné ženy se s nimi přišly poklonit delegace uherskohradišťských okresních výborů Českého svazu bojovníků za svobodu (OV ČSBS) a Komunistické strany Čech Moravy a Slezska, ale i Obecního úřadu v Salaši.

„Dnes, stejně jako dříve, vysoce oceňujeme odhodlání salašských občanů, neváhajících následovat výzvy oddílu Olga první československé partyzánské brigády Jana Žižky v Chřibech a přispět k urychlení příchodu spřátelených armád – sovětské, a v jejím svazku také rumunské, aby tato operace proběhla pokud možno rychle a s co nejmenšími ztrátami na lidských životech. Zločinnost přepadových pátracích jednotek německé policie a armády, stejně jako vlastní vyvolání a průběh celé druhé světové války nacistickým režimem v Německu, rozhodně odsoudil soud s válečnými zločinci po válce v Norimberku,“ řekl mimo jiné v projevu u památníku padlých šestaosmdesátiletý Jan Slováček, který před jednašedesáti lety spojil svůj život s protifašistickými bojovníky a vzdor svému věku je dodnes kronikářem brigády Jana Žižky i okresního výboru ČSBS. Kromě toho je ještě předsedou staroměstské organizace bojovníků za svobodu.

Sedmaosmdesátiletý Karel Konečný z Košíků, který se pietního aktu zúčastnil, má na věčnou paměť ukrytu vzpomínku na víc než tříleté totální nasazení v Německu, ale i na salašské hrdiny.

„Všechny jsem je dobře znal. Nejlépe však muže z rodiny Pravdíků. Abych se poklonil jejich památce, vydal jsem se po té strašné tragédii pěšky z Košíků do Vápenic. Od té doby jsem tu snad každým rokem. Letos díky mé dceři Anně Hudákové, která mě sem přivezla autem,“ uvedl se slzami v očích Karel Konečný.

Pietní akt u památníku ve Vápenicích byl zakončen zpěvem české hymny. Poté se delegace okresních výborů odebraly k památníku za Velehrad, kde se ve vzdušném boji zřítilo 7. července 1944 americké bombardovací letadlo Boeing, v jehož troskách zahynul William J. Mack. U pomníku amerického letce položily delegace kytice jarních květů.