„Šakala myslivci skutečně viděli i na Slovácku. Proniká tam z oblasti Balkánu. Zprávy o jeho výskytu na jihu Moravy se stále množí. Povídá se, že jeden kus nějaký myslivec na Slovácku dokonce ulovil,“ tvrdí mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha. Podle nepotvrzených informací měl slovácký lovec skolit šakala už v roce 2005.

Výskyt šakala potvrzují i sami myslivci z regionu. „Šakal se tady vyskytuje už několik let. Viděla jej už celá řada lidí. Můžu také potvrdit, že se mluví i o jednom odstřeleném kusu, ale to jsem na vlastní oči neviděl,“ prohlásil předseda okresní myslivecké komise z Bystřice pod Lopeníkem Libor Beníček s tím, že výskyt šelmy konzultoval už i se slovenskými kolegy.

Šelma do regionu putuje z Balkánu

Šakal na Slovácko proniká z jižních oblastí Evropy. Především z Maďarska, pak putuje podél vodních toků přes Slovensko až na Uherskohradišťsko. „Nejedná se v žádném případě o spekulace. Výskyt šakala na Slovácku je prostě fakt, s kterým se musíme smířit. Šakali se v tomto regionu budou vyskytovat i v budoucnu,“ podotkl profesor Josef Hromas z Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

Důvod výskytu šakala v polohách severně od země původu zvířete myslivci neumí přesně určit. „V souvislosti s touto šelmou je možné hovořit o vlivu globálního oteplování, ale to je spíše otázka na klimatology,“ poznamenal Šilha s tím, že šelma v přírodě působí a bude působit značné potíže. „Je tady problém s odstřelem těchto zvířat, která do krajiny na Slovácku nepatří. Blokují jej ekologičtí aktivisté,“ postěžoval si Šilha.

Šakal není jediný živočišný druh, který se na Slovácku znenadání objevil. V regionu se vyskytují desítky druhů exotického hmyzu, savců i ryb.

Lidé tak dnes mohou v přírodě najít nové druhy motýlů či pavouků nebo potkat norka či nutrii. „Vliv oteplování se sice nedá prokázat, ale existuje mnoho názorů, že to tak je. Příkladem zvířete, které se sem dostalo díky vyšší průměrné teplotě, je netopýr Saviův. Tento druh byl u nás ještě donedávna neznámý,“ uvedl Mojmír Vlašín z ekologického institutu Veronica.

Mnohem více nových druhů však připadá na teplomilný hmyz a pavouky. Jedním z nich je například křižák pruhovaný. Ten před několika lety dobyl jižní Moravu a odtud se rozšířil téměř do celé země.

„Dalším známým druhem je kudlanka nábožná. Ta je rozšířena pouze v souvislém areálu na jihu Moravy od znojemského Podyjí po Bílé Karpaty,“ sdělil biolog Jiří Schlaghamerský z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Výskyt neobvyklých živočišních druhů potvrzují i odborníci z oblasti Kopanic. „Třeba kudlanku nábožnou jsme před 30 lety jezdili pozorovat a fotografovat ke Strážnici, Bzenci. V posledních 10 letech se hojně vyskytuje na stepních loukách na Brodsku, Bánovsku, vystupuje na úbočí a hřebeny Bílých Karpat až do 800 metrů nad mořem. Páří se a nymfy přežívají. Fotograficky se s nimi lépe pracuje, nejsou tak rozehřáté jako ty bzenecké,“ poznamenal biolog a fotograf Lubomír Pospěch.