Připomínce důležitosti svobodných, nezávislých a kvalitních médií, které jsou pilířem demokracie, jsou věnovány nejen vybrané filmy, ale i výstava v zapojených školách. Besedy s pamětníky budou letos probíhat online formou.
„V letošním roce se v rámci Příběhů bezpráví zabýváme rolí médií, propagandou, cenzurou či mediální manipulací v komunistickém Československu. Naším cílem je podpora a zvyšování mediální gramotnosti mladých lidí, jejich schopností a dovedností kriticky rozlišovat mezi rozličnými mediálními sděleními.
Upozorněním na to, jak byla omezována svoboda slova a jak stát skrze cenzurní opatření a kontrolované sdělovací prostředky ovládal své vlastní občany, chceme poukázat na nezastupitelnou úlohu svobodných a nezávislých médií.
Taková média jsou pilířem demokracie a potřebujeme i nyní,“ říká ředitel vzdělávacího programu JSNS ze společnosti Člověk v tísni Karel Strachota
Letos si mohou zapojené školy vybírat z nabídky čtyř filmů, které se tematicky vztahují k roli médií v totalitní společnosti. Unikátní dokument Heleny Třeštíkové Pavel Tigrid – Evropan představí osobnost novináře, spisovatele a jednoho z nejvýznamnějších českých emigrantů 20. Století, který zemřel v srpnu roku 2003.
Snímek představuje Pavla Tigrida jako významného pozorovatele zásadních událostí, které provázely český národ v průběhu 20. století.
Dalším filmem ve výběru je dokument Tajné akce StB: Akce Alfa. Rádio Svobodná Evropa (RFE) bylo od počátku svého působení v roce 1951 trnem v oku československé Státní bezpečnosti.
O tom, jak by se dalo proniknout do jejích redakčních řad, se dokonce vyučovalo na tehdejších komunistických vysokých školách.
Podařilo se to agentu Pavlu Minaříkovi, který v mnichovské centrále RFE působil v letech 1969 až 1976 a v rámci propracované akce Alfa například připravoval únosy tehdejších redaktorů.
Kdo byla Milada Horáková? Tuto otázku se pokusili zodpovědět tvůrci filmu Případ Dr. Horáková, kteří pátrali v archivech a ve vzpomínkách pamětníků, včetně dcery a sestry Milady Horákové. Poprava Milady Horákové následovala po komunisty vykonstruovaném procesu, ve kterém byla viněna z velezrady a vyzvědačství.
Celé soudní řízení provázela propagandistická kampaň v tisku a v rozhlase, jak bylo v padesátých letech u inscenovaných soudních řízení s různými „třídními nepřáteli“ obvyklé.
V letošním výběru nechybí ani filmové zpracování oceňovaného divadelního představení s názvem Zítra se bude…, jehož scénář vychází ze soudních spisů procesu s Miladou Horákovou.
Vzhledem k opatřením v souvislosti s koronavirem budou letos na školách probíhat besedy s pamětníky online formou.
Organizátor projektu, společnost Člověk v tísni, uspořádá několik debat s pamětníky, které nabídne zapojeným školám. Plánovaná debata s dcerou Milady Horákové Janou Kánskou se bohužel kvůli jejímu zdravotnímu stavu neuskuteční.
„Vzkažte všem, kteří se snaží, aby se nezapomnělo na bezpráví za komunistického režimu, že velice oceňuji jejich práci a děkuji jim,“ napsala paní Kánská organizátorům projektu. Ceny Příběhů bezpráví letos obdrží Rudolf Macek, Václav Jozefy a Mária Berčíková
Mezi 18 školami zapojenými do projektu ve Zlínském kraji jich je pět z okresu Uherské Hradiště:
Základní škola Kunovice Červená cesta
Základní škola Uherské Hradiště UNESCO
Základní škola Uherský Brod Mariánské náměstí
Střední škola průmyslová, hotelová a zdravotnická Uherské Hradiště
Střední škola Centrum odborné přípravy technické Uherský Brod