Připomínce důležitosti svobodných,  nezávislých  a kvalitních médií, které jsou pilířem demokracie, jsou věnovány nejen vybrané filmy, ale i výstava v zapojených školách. Besedy s pamětníky budou letos probíhat online formou.

„V letošním roce se v rámci Příběhů bezpráví zabýváme rolí médií, propagandou, cenzurou či mediální manipulací v komunistickém Československu. Naším cílem je podpora a zvyšování mediální gramotnosti mladých lidí, jejich schopností a dovedností kriticky rozlišovat mezi rozličnými mediálními sděleními.

Upozorněním na to, jak byla omezována svoboda slova a jak stát skrze cenzurní opatření a kontrolované sdělovací prostředky ovládal své vlastní občany, chceme poukázat na nezastupitelnou úlohu svobodných a nezávislých médií. 

Taková média jsou pilířem demokracie a potřebujeme i nyní,“ říká ředitel vzdělávacího programu JSNS ze společnosti Člověk v tísni Karel Strachota

Letos si mohou zapojené školy vybírat z nabídky čtyř filmů, které se tematicky vztahují k roli médií v totalitní společnosti. Unikátní dokument Heleny Třeštíkové Pavel Tigrid – Evropan představí osobnost novináře, spisovatele a jednoho z nejvýznamnějších českých emigrantů 20. Století, který zemřel v srpnu roku 2003.

Snímek představuje Pavla Tigrida jako významného pozorovatele zásadních událostí, které provázely český národ v průběhu 20. století.

Dalším filmem ve výběru je dokument Tajné akce StB: Akce Alfa. Rádio Svobodná Evropa (RFE) bylo od počátku svého působení v roce 1951 trnem v oku československé Státní bezpečnosti.

O tom, jak by se dalo proniknout do jejích redakčních řad, se dokonce vyučovalo na tehdejších komunistických vysokých školách.

Podařilo se to agentu Pavlu Minaříkovi, který v mnichovské centrále RFE působil v letech 1969 až 1976 a v rámci propracované akce Alfa například připravoval únosy tehdejších redaktorů.

Kdo byla Milada Horáková? Tuto otázku se pokusili zodpovědět tvůrci filmu Případ Dr. Horáková, kteří pátrali v archivech a ve vzpomínkách pamětníků, včetně dcery a sestry Milady Horákové. Poprava Milady Horákové následovala po komunisty vykonstruovaném procesu, ve kterém byla viněna z velezrady a vyzvědačství.

Celé soudní řízení provázela propagandistická kampaň v tisku a v rozhlase, jak bylo v padesátých letech u inscenovaných soudních řízení s různými „třídními nepřáteli“ obvyklé. 

V letošním výběru nechybí ani filmové zpracování oceňovaného divadelního představení s názvem Zítra se bude…, jehož scénář vychází ze soudních spisů procesu s Miladou Horákovou.  

Vzhledem k opatřením v souvislosti s koronavirem budou letos na školách probíhat besedy s pamětníky online formou.

Organizátor projektu, společnost Člověk v tísni, uspořádá několik debat s pamětníky, které nabídne zapojeným školám. Plánovaná debata s dcerou Milady Horákové Janou Kánskou se bohužel kvůli jejímu zdravotnímu stavu neuskuteční.

 „Vzkažte všem, kteří se snaží, aby se nezapomnělo na bezpráví za komunistického režimu, že velice oceňuji jejich práci a děkuji jim,“ napsala paní Kánská organizátorům projektu. Ceny Příběhů bezpráví letos obdrží Rudolf Macek, Václav Jozefy a Mária Berčíková 

Mezi 18 školami zapojenými do projektu ve Zlínském kraji jich je pět z okresu Uherské Hradiště:

Základní škola Kunovice Červená cesta

Základní škola Uherské Hradiště UNESCO

Základní škola Uherský Brod Mariánské náměstí

Střední škola průmyslová, hotelová a zdravotnická Uherské Hradiště

Střední škola Centrum odborné přípravy technické Uherský Brod