Chovatelská přehlídka byla výchozím bodem pro prezentaci celoroční práci myslivců při ochraně přírody a chovu v jejich honitbách a zároveň byla příležitostí představit myslivost v podobě tak, jak ji vnímá odborná myslivecká veřejnost a současně ukázkou, jak se ji snaží propojit s přírodou. V průběhu chovatelské přehlídky jsme si povídali s předsedou Okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty Uherské Hradiště Liborem Beníčkem.

Tradičně vítají pořadatelé den před chovatelskou přehlídkou návštěvu žáků základních a středních škol. Bylo tomu tak i letos?

Ano. Každé skupině žáků jsme zajistili doprovod s odborným výkladem. Cílem této návštěvy bylo, aby mládež pochopila smysl a význam myslivosti v naší vlasti. Chlapcům a děvčatům myslivci vysvětlovali, že myslivost nespočívá jen v lovu zvěře, jak si to mnozí lidé myslí.

Trofeje na chovatelské přehlídce vypovídaly o stavu zvěře na Uherskohradišťsku
Ve staroměstském kulturním centru vystavili rekordních 1111 mysliveckých trofejí

Jak hodnotíte jako dlouholetý předseda myslivecké komise a třetí rok předseda Okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty (OMS ČMMJ) Uherské Hradiště uspořádání chovatelské přehlídky ve Společensko-kulturním centru Staré Město?

Pozitivně. Přehlídka se do zmíněného centra vrátila po osmi letech. Navštívilo ji několik stovek myslivců a přátel myslivosti, ale také dětí, z nichž by po několika letech mohli být také myslivci. Poděkovat musím členům Mysliveckého sdružení Lípa Staré Město, kteří přípravě přehlídky i jejímu průběhu věnovali hodně ze svého volného času. Díky nim se letos chovatelská přehlídka trofejí vydařila. Ostatně, všechny předcházející přehlídky měly vždycky vysokou úroveň.

Jste spokojený s tím, jak myslivci připravili trofeje spárkaté zvěře a šelem na přehlídku?

Řekl bych, že jen velice málo se do rukou členů hodnotící komise dostala trofej spárkaté zvěře, která nebyla dobře očištěna nebo ošetřena. Je na každém myslivci, jak k ulovené trofeji přistupuje a jak si jí váží. Přijatelně provedená preparace trofeje byla na přehlídce bez označení, nepřijatelně provedená je v katalogu označena N, trofej nevybílená N!

Jak byla hodnocena odbornými komisaři vhodnost odstřelu spárkaté zvěře?

Hodnocení trofejí provedla komise jmenovaná Městskými úřady Uherské Hradiště a Uherský Brod. Správný odstřel nebyl v katalogu označen (zelený bod). Nesprávný odstřel zvěře byl v katalogu označen u té či oné trofeje slovíčkem chovný a na trofeji červeným bodem. Šlo totiž o odlov chovného a nadějného jedince, který neměl být v žádném případě uloven. Modrým bodem byly označeny trofeje zvěře, která v honitbě uhynula.

Minu pyrotechnik opálil přímo na místě nálezu v Boršicích u Blatnice.
Pyrotechnik odpálil minu přímo tam, kde se našla. Nedala se odvézt

Nejste jako předseda Okresního mysliveckého spolku ČMMJ tak trochu zklamán tím, že ze 74 trofejí loni ulovených jelenů získala podle bodových limitů pouze jedna stříbrnou medaili a čtyři medaili bronzovou?

Trápí. Je to nejen malou výměrou honiteb a neúměrným tlakem hlavně ze strany Lesů České republiky na odlov jelení zvěře. V Chřibech jsou stavy této zvěře téměř na minimu a prakticky je tam jelení zvěř zdecimována. V oblasti Bílých Karpat dochází k nárůstu stavů jelení zvěře, a to hlavně migrací ze sousedního Slovenska. Z celkového počtu 74 loni ulovených jelenů bylo ohodnoceno červeným bodem za nesprávný odstřel 20 kusů této parohaté zvěře. Chybou je, že jelenů v I. a II. věkové třídě bylo uloveno vůči plánu lovu o 24 kusů více, zatímco v III. věkové třídě bylo uloveno jen 5 jelenů, což jen 42 procent z plánu chovu. Jelen by měl být loven ve stáří 12 let, aby jeho trofej byla kvalitní a dosáhla na medailové ocenění. Protože se ale loví mladí jeleni v I. a II. věkové třídě, na medaili jejich trofeje nemohou dosáhnout. Z 5 medailových jelenů byli 4 ve stáří 10 a více let. To je jasný důkaz toho, že se potřebují trofejový dožít minimálně 10 let.

Černé zvěře, tedy divokých prasat, bylo loni v 87 honitbách okresu uloveno 1845 kusů, což je o 851 divočáků méně než v roce 2021. Přesto je této zvěře na území celého okresu stále víc než dost. Nebo se mýlím?

Nikoliv. My nejsme spokojeni s odlovem černé zvěře v okrese. Černá zvěř se totiž přizpůsobuje civilizačním faktorům, není už tak plachá a opatrná jako v minulosti. A pak je tu systém pěstování zemědělských kultur, tedy velké lány řepky, obilovin a kukuřice, do nichž černá zvěř vejde v květnu a vyjde z nich do lesa po jejich sklizni. U kukuřice je to až v říjnu. V těch obrovských komplexech zemědělských kultur se zmíněná zvěř nedá lovit. V loňském roce byl semenný rok v lesích a tím se černá zvěř lovila daleko složitěji.

Jak je to s otázkou přemnožení spárkaté zvěře, o kterém se poslední dobou hodně mluví.

Přemnožení spárkatou zvěří je vesměs lokální záležitost a to hlavně u daňčí zvěře. Ta se asi dokáže nejlépe vyrovnat s civilizačními faktory a celkového tlaku na klid zvěře na svých pravidelných stávaništích. Myslivci se snaží intenzivně daňčí zvěř lovit a tím dostat její stavy do přijatelných stavů a to hlavně v lesních nebo smíšených honitbách. Důkazem je i rekordní odlov daňčí zvěře v loňském roce. Věřme, že se jim to u daňčí a černé zvěře podaří.