Co je náplní vaší práce mezi Romy na Uherskohradišťsku a Uherskobrodsku?

Má práce spočívá v koordinační a metodické pomoci pro města a obce ve Zlínském kraji v oblasti národnostních menšin a romské problematiky, protože krajský úřad dle zákona řídí a koordinuje ve svém správním obvodu plnění úkolů na úseku státní politiky napomáhající integraci příslušníků romské komunity do společnosti.

Jaké záležitosti s Romy řešíte nejčastěji?

Přímo s Romy, pokud se na mě obrátí, řeším jejich problémy, které nedokáží na svých pověřených úřadech vyřešit nebo si myslí, že se k nim zachovali nespravedlivě. Jedná se převážně o exekuce na majetek a projevy rasismu a jiné. Více než s Romy spolupracuji však s městy, obcemi a neziskovými organizacemi při řešení problémů, které se vyskytují při plnění integrace Romů.

Které problémy s Romy se daří řešit nejlépe a které naopak těžce?

Existuje krajská koncepce, která je v souladu s vládní koncepcí romské integrace, a z ní vyplývají doporučení pro města a obce, které se mají integrací Romů zabývat podle zákona o národnostních menšinách. Podle mé zkušenosti se například stále neujalo zavedení asistenta pedagoga z řad romských občanů do škol navštěvovaných větším počtem romských dětí. Ten by měl být prostředníkem v komunikaci s rodinou a školou, pedagogem a dítětem a měl by v romských rodinách získávat větší důvěru pro školu, do níž chodí jejich děti. Na tuto profesi lze žádat finanční prostředky z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím kraje. Zatím toho využívá velmi málo škol ve Zlínském kraji, ale například město Uherské Hradiště a Staré Město takovou pomocnici na škole má.

Jak k vám Romové přistupují? Je jejich přístup zpravidla diplomatický, přátelský, nebo se najdou i agresivní jedinci?

Pokud se na mě Romové obrátí, tak většinou s důvěrou. S agresivním Romem jsem se za dobu svého působení nesetkala. Pokud k nim člověk přistupuje přátelsky, setká se většinou s příjemnými lidmi.

Jaké máte zkušenosti s Romy v Uherském Hradišti?

V Uherském Hradišti žije v současné době málo romských občanů, většina bydlí v okolních obcích, např. Uherském Ostrohu, Starém Městě, Mistřicích, Ostrožské Nové Vsi atd. Problémy mají podobné jako v celé České republice. Trápí je špatné bydlení, vysoká nezaměstnanost, nízká vzdělanost a rasismus. Mé zkušenosti hovoří o tom, že pokud se s Romy jedná slušně a je vůle jim pomoci, většinou chtějí spolupracovat.

Jaké hlavní vlastnosti musí mít romský koordinátor, aby v této profesi uspěl?

Měl by znát romskou komunitu, měl by vědět, jak se v ní pohybovat, měl by znát romskou kulturu i její tradice. Většina nedorozumění spočívá v tom, že úředníci neznají romskou historii, ani jejich uspořádání společenských hodnot.

V čem vidíte nedostatky soužití Romů a v čem naopak pokrok v jejich problematice v poslední době?

Nedostatky v soužití Romů vidím v malé míře zájmu měst a obcí o jejich integraci. Pokud Romové nebudou bydlet na úrovni většinové společnosti, nebudou mít práci a jejich děti nezačnou chodit do základních škol místo bývalých zvláštních škol, tak se tato problematika nikam nepohne.

Ve které lokalitě okresu se pracuje s Romy nejhůře a proč?

Nemohu říci, že by se mi s některými Romy pracovalo lépe a s některými hůře. Většinou se to odvíjí od spolupráce měst a obcí. Bez jejich zájmu se v romské problematice nic neposune kupředu.

Jak hodnotíte spolupráci organizací Uherskohradišťska a Uherskobrodska s vaším pracovištěm?

Zlínský kraj vyhlašuje každoročně Programový fond podprogramu na integraci romské komunity a z Uherského Hradiště a Uherského Brodu se žádná nezisková organizace o podporu nehlásí. Přitom si mohou zažádat například na doučování romských dětí, na volnočasové aktivity pro ně, na kulturní akce, vzdělávací akce. Z toho je možné usuzovat, že neziskový sektor na Hradišťsku se Romy moc nezabývá.