Divadlo by totiž podle mě nemělo být pro srandu, od toho máme estrády a zábavné pořady.

Divadlo by podle mě mělo i provokovat, dojímat, možná byste se u něj mohli i rozčílit, ale smích by neměl být na jediném místě. Řeknu vám jednu příhodu.

Kdysi jsme u nás ve Slováckém divadle uváděli hru Portugálie. Režisér Igor Stránský mě obsadil do role kněze, který měl v sobě jakési tajemství, byl celou dobu uzavřený a od začátku do konce jen pletl šálu.

Moc jsem se na tu postavu těšil, ale když jsme ji zkoušeli, tak nějak se mi ji nepodařilo najít, jak jsem si představoval. Nejdřív jsem z toho byl mrzutý a pak rezignovaný.

A když už jsme Portugálii hráli, tak jsem si říkal, že nejlepší bude, až přijde derniéra, protože mi to celé tak nějak proklouzlo mezi prsty a chtěl jsem to mít za sebou. Derniéra za pár let proběhla a já jsem si oddechl.

Po nějaké době jsem byl pozvaný na besedu s diváky. Povídali jsme si o všem možném, až zvedla ruku jedna paní: „Nemám k vám žádný dotaz, jen bych vám chtěla poděkovat za to, jak jste zahrál kněze v Portugálii. Prožívala jsem zrovna těžké období a moc jste mi s ním pomohl. Kvůli vašemu výkonu jsem byla na představení snad pětkrát a dodnes z něj žiju.”

A já jsem se v tu chvíli strašně zastyděl, že jsem byl k té krásné postavě macešský a pořád na to myslím. Od té doby hraju vždycky všechno naplno a říkám si, třeba je v hledišti zrovna někdo, kdo se nechce jen pobavit, ale chce se o sobě díky nám hercům něco dozvědět.

Před několika dny jsme oslavili Světový den divadla a já si opravdu vážím toho, že můžu k divadlu patřit. Že jsem součástí magického světa, který umí rozesmát, ale i dojmout a třeba i rozčílit. Svátek jsme slavili i na mé rozhlasové pohovce.

S kým? Mým prvním hostem byla členka činohry Národního divadla Taťjana Medvecká, dalšími pak Marcela Trčálková, což je tajemnice uměleckého provozu mého domovského Slováckého divadla, která posluchačům prozradila, jak to vypadá v divadelním zákulisí.

A do třetice na pohovku usedla i Eva Jiřikovská - ta umí ty nejlepší divadelní kostýmy na světě a už je oblékali i ti největší čeští herci. Pokud byste si chtěli vyprávění nejenom o divadle poslechnout, najdete je na webu Českého rozhlasu Zlín.

Josef Kubáník