Pokud člověka žene tato touha, musí vyzpovídat žijící předky, oběhat několik matrik a archivů, a hlavně - všechno si zaznamenávat. „Je to běh na dlouhou trať,“ říká Ervín Silný, který se zabývá genealogií svého rodu. Podařilo se mu vypátrat řadu svých předků a dokonce pro své příbuzné už dvakrát uspořádal setkání. Naposledy se rod Silných sešel nedávno v Přerově.

Zazvoní u dveří a řekne: Jsem váš příbuzný

Jen si to představte: zazvoní u vás člověk, kterého jste v životě neviděli, a řekne: „Dobrý den, jmenuji se stejně jako vy a myslím, že jsme příbuzní.“ Asi byste si v lepším případě mysleli, že se zmýlil.

Jenže i to je způsob, jak Ervín Silný získává informace k sestavení rodokmenu, na němž pracuje už sedmnáct let. „Najdu si třeba v telefonním seznamu nebo jiném rejstříku jméno Silný, a pokud je to člověk, o kterém ještě nic nevím, navštívím ho. Ukážu mu občanku a musím co nejrychleji ze sebe dostat, o co mi jde, aby přede mnou nezavřel dveře. Naštěstí mohu říci, že se ke mně ještě nikdo neotočil zády,“ říká pan Silný.

Má i dva spolupracovníky, kteří mu pomáhají hledat v některých archivech, například v Praze. „Bez jejich pomoci a ochoty všech, kteří mi posílají data svých rodin, bych to měl mnohem složitější. Zákon na ochranu dat je totiž neúprosný a všem genealogům vlastně škodí,“ vysvětluje Ervín Silný.

Jak vystopovat nejstaršího předka?

Není však rodokmen jako rodokmen. Rodopis lze totiž sestavit několika způsoby. Důležité je odpovědět si na otázku, co chci vysledovat. Existuje takzvaný rodokmen, vývod z předků anebo rozrod. „Rodokmen je soupis všech předků, kteří nosili naše příjmení, a jejich sourozenců. Vývod z předků sleduje veškeré naše předky.

To znamená jak ze strany matky, tak otce. Pokud se rozhodneme zpracovat rozrod, jde o nejnáročnější práci. V ní se snažíme vystopovat nejstaršího předka s naším příjmením, čímž se v současné době zabývám já. O nejstarším předkovi s příjmením Silný, kterého jsem zatím vypátral, jsem se dozvěděl, že se oženil v roce 1669,“ svěřil se badatel, který je profesí zámečník.

Začíná se rodným listem

Jak ale vůbec začít psát vlastní rodokmen? Podle znalců startovní čáru je zapotřebí hledat u svého rodného listu. Tam zjistíte údaje o svých rodičích a prarodičích. Potom už však musíte pátrat jinde. Hlavně u žijících příbuzných, v archivech, matrikách a v mnoha dalších institucích.

„Jak rostly mé děti, uvědomil jsem si, že nemají takový přehled o příbuzenstvu jako já a informace v mé hlavě jsou nepřenosné, pokud je nesepíšu nebo nějak nesetřídím,“ vypráví Ervín Silný.

Může za to sestřenice z Mnichova

Skutečným impulzem k hlubšímu genealogickému výzkumu se pro Ervína Silného stal až počátek devadesátých let, kdy se mu dostal do rukou dopis od sestřenice jeho matky z Mnichova.

„Potřebovala najít několik dat ze starých matrik pro rodokmen, který sestavovala. Navštívil jsem tedy olomoucký archiv. Z té staré budovy a knih na mě dýchla historie a já byl ztracen. Zpočátku jsem vůbec nevěděl, jak postupovat, ale teď už mě nezaskočí ani to, když mám číst materiály v latině, němčině nebo staré češtině,“ vypráví o svých badatelských začátcích genealog Ervín Silný.

Na povrch vyplynou i rodinná tajemství

Díky svému koníčku poznal velmi mnoho zajímavých lidí a zaznamenal spoustu vzpomínek na předky, kteří dnes už dávno nežijí. Při pátrání po svých rodinných kořenech odhalil také některá tajemství. „Je to legrační, když objevíte takzvaného kostlivce ve skříni. Podařilo se mi u svých předků narazit například na nemanželské děti nebo na velký věkový rozdíl mezi manželi, který by v současnosti vzbuzoval přinejmenším údiv,“ prozradil Ervín Silný.

Podle něho lze při sestavování rodopisu zjistit i další fakta. „Třeba to, že se v minulosti často umíralo na angínu či na úplavici, že měli lidé z dnešního pohledu velmi mnoho dětí a že po ovdovění poměrně záhy uzavírali nový sňatek,“ podotkl Ervín Silný.

Podle něho je také zajímavá skutečnost, že v rodině se opakují často některá křestní jména, ale i řemesla. Například v jedné větvi jeho rodu se často vyskytuje profese hospodských, jinde zase řezníků.

Slavní předci: fotbalista i vicemiss

Při pátrání po svých rodinných kořenech odhalil i několik předků, kteří se proslavili. „Byl to například fotbalista Sparty Jožka Silný, narozený v roce 1902, po němž je pojmenována ulice v Kroměříži,“ prozradil genealog.

Kromě toho vypátral i rodinné vazby k bývalé české vicemiss Markétě Silné. Pan Silný objevil i několik členů rodu žijících v zahraničí. Osud je zavál na Slovensko, do Německa, Rakouska, Itálie, USAi Kanady. „Vím konkrétně také o jednom pravděpodobně příbuzném, který žije na Floridě. Je nejspíš potomkem bratra mého dědečka, ale nedaří se mi se s ním nějak zkontaktovat,“ sdělil.

Silní se setkali už podruhé

Rod Silných se už podruhé setkal. Iniciátorem tohoto setkání byl právě Ervín Silný. První sraz se konal před dvěma lety ve Vážanech na Kroměřížsku. Tenkrát se příbuzných sešlo 125, letos 75.

Nejstarší účastnicí byla paní Ludmila Silná, která se narodila v roce 1913. Ta vlastní také část rodokmenu, a tím doplnila jednu z větví. Rodokmen sestavil její manžel, profesor Josef Silný z Kroměříže.

„Na srazu byl každý označen barvou podle větve, z níž pochází, abychom v tom měli jasno,“ doplnil Silný s tím, že nositelů tohoto příjmení se u nás vyskytuje 570. „Podle mých informacích se jedná o dva rody. Jeden vzešel z Kroměřížska a druhý se vyskytuje v Čechách.

Zatím jsem však mezi nimi nezjistil žádnou vazbu,“ vysvětluje Ervín Silný, který by byl rád, kdyby genealogii podlehl i někdo další a v tomto rodinném „bohatství“ pokračoval. Tato záliba však jeho dvě děti příliš nenadchla, proto doufá, že se sepisování rodinných kořenů alespoň někdo z rodiny ujme.

K jeho domácím archivu patří i vzácné rodinné fotografie. Nejstarší portrét má z roku 1863. Jedná se o babičku jeho prababičky. Přestože mu bádání po předcích zabere mnoho času, genealogie není jeho jedinou zálibou. V létě jezdí na kole a fotografuje v obcích pomníky z válek pro internetové stránky válečných veteránů.