Robert Bellan: Neumíš text a máš nakřivo paruku? Nevadí, improvizuj!

Příběh o dospívání v socialistickém Československu zrežíroval sám autor, hlavní roli průšviháře Norberta ztvární David Macháček (objevil se např. v roli Garetha v komedii Slováckého divadla Sám na dva šéfy). Speciálně pro tuto hru vzniklo divadlo Pecka.

Setkal jste se po vydání knihy s negativními ohlasy lidí, kteří tam byli ztvárněni?

Nesetkal, všechny postavy inspirované skutečnými osobami se totiž jmenují jinak. Krom teda drsné soudružky učitelky Čertíkové, jejíž jméno mi přišlo odpovídající charakteru postavy. Už tehdy v 70. letech měla poměrně hodně let a předpokládal jsem, že už je, jak se říká, „na pravdě boží". Máti ale tvrdila, že ji tuhle potkala v autobuse, takže nevím. Doufám, že se neobjeví na premiéře a nebude mě pak v noci chodit strašit.

Psal jste knihu s tím, že by se mohla objevit na divadelních prknech?

Myšlenka na divadelní hru mě provázela od začátku psaní knihy, skutečné rozhodnutí ale přišlo teprve, když jsem si při autorských čteních vyzkoušel naživo odezvu diváků. Intenzita jejich smíchu mě přesvědčila, že má cenu do toho jít a že téma je pravděpodobně bude zajímat a bavit.

Co bylo na přepisu knihy do scénáře nejtěžší?

Nejtěžší bylo dát hře jakýsi druhý rozměr a vytvoření uceleného dramatického oblouku, aby divák nesledoval jen řadu navzájem nesouvisejících veselých historek.

V čem se od sebe kniha a hra nejvíc liší?

Hra je více orientovaná na dobu, ve které se děj odehrává – divák si užije dobové písničky, vysílání Československé televize i módu 70. let. A taky se v inscenaci – pro někoho možná překvapivě – objeví odborný pohled na pubescenci a rodičovskou výchovu. Samozřejmě, ale i v této části se divák nemusí obávat nudné přednášky, humor ani zde chybět nebude.

Splňuje David Macháček, který ztvárňuje hlavní roli, při zkoušení vaše představy?

Nechci předbíhat, ale už teď si skutečně myslím, že obsadit herce Macháčka bylo to nejlepší, co mě a hru mohlo potkat. Vybral jsem si ho především kvůli tomu, že se na postavu pubescenta Norberta Intribuse až neuvěřitelně typově hodí a jak jsem si ověřil v „Peklu", je i schopný komik. A při zkoušení mě čím dál víc přesvědčuje, jak je talentovaný, přemýšlivý a pracovitý herec. Co víc si může autor a režisér přát? Díky Bohu, že se Macháčkovic rodiče potkali a pořídili si ho. Běžný herec by možná z té chvály malinko zpychl, ne tak Macháček. Je totiž krom toho všeho pokorný. A ještě umí péct skvělý štrůdl se špenátem. Já teda, kdybych měl o dvacet let míň, byl svobodný a byl holka, nebo na kluky, hned si ho vezmu!

Pracujete v současnosti na druhém dílu knihy?

Už před rokem jsem ho rozepsal, mám přibližně jednu třetinu hotovou, ale momentálně pauzíruji a mám pocit, že kvůli nasmlouvaným závazkům v divadle už letos čas na „dvojku" nezbude. Slíbil jsem ale nakladateli, že v příštím roce bych to měl stihnout. Snad by mohla vyjít někdy těsně před Vánoci 2016.

Jaká je podstata divadla Pecka?

Divadlo Pecka vzniklo exkluzivně za účelem nazkoušení a provozování představení Normální debil. Je to sice profesionální, ale oproti kamennému divadlu poněkud netradiční seskupení.

V čem je netradiční?

Na každou zkoušku nosí herci víno, buchty, pizzu, štrúdl a podobně. Nehádáme se, vzájemně si pomáháme, respektujeme se, nezávidíme si a myslíme to upřímně. Naše hlavní heslo je „Nevadí!". Neumíš text, nevadí – improvizuj. Nebudou se diváci smát tomu, co sis připravil, nevadí, zasmějí se jindy. Zapomeneš, jakou děláš přestavbu, nevadí, někdo z kolegů to udělá za tebe. A když ne, taky nevadí, dohraje se to v jiném aranžmá a bude to tak možná lepší. Máš nakřivo paruku, nevadí, je to umělecký záměr. Zapomeneš rekvizitu, nevadí, kolega ti ji přinese a ty si zatím povykládáš s diváky, jestli se mají hezky a co život, a třeba se dozvíš něco zajímavého, prostě nevadí vůbec, ale vůbec nic! Zkoušek máme málo, nevadí, alespoň to nebude přezkoušené. A to ještě polovinu času prokecáme a prosmějeme se. Zase nevadí. Nejsem zastánce názorů, povětšinou režisérů ruské školy, že při umění se musí „trpět". My fakt netrpíme a myslím, že můžu za všechny říct, že nás tento netradiční systém hodně baví a pevně doufám, že výsledek našeho snažení bude bavit i diváky.