„Každým rokem přejedou řidiči na Slovácku nejméně tolik zvěře, kolik jí myslivci v daném roce v honitbách okresu uloví. Nejvíce střetů na silnicích je s drobnou zvěří, tedy se zajíci a bažanty. Často jezdím z Bojkovic do Uherského Hradiště, ale jen málokdy nenajdu na silnici kus přejeté zvěře. Na silnici z Bystřice pod Lopeníkem do Trenčína zase dochází dost často ke střetům aut se zvěří srnčí a daňčí,“ uvedl Blahušek.

Řidiči by měli podle myslivců jezdit zvlášť opatrně po silnicích, protínajících lesní porosty. Na nich totiž kvůli přirozené migraci zvěře dochází nejčastěji k dopravním nehodám.

U silnic hledá zvěř za vlhka potravu

„K poměrně husté dopravní síti v regionu se zvěř stahuje zejména v zimě. Po odhrnutí sněhu ze silnice dojde k jejímu oteplení, zvěř se za vlhkého počasí na ní osuší a na jejích okrajích, potřísněných posypovou solí, hledá přístup k půdě a potravu,“ vysvětlil Miloslav Maňásek z mysliveckého sdružení Háj.

Aby v zimě nedocházelo na silnicích ke zbytečným střetům automobilů se zvěří, snaží se ji myslivci od nich odlákat tak, že krmeliště a slaniska budují v místech, kde jim toto nebezpečí nehrozí. „V hodinách teorie vštěpujeme frekventantům autoškoly, aby dbali dopravní značky, která upozorňuje na místo nebo úsek pozemní komunikace, na nichž dochází k častému výskytu zvěře. Nejčastější příčinou střetů se zvěří je rychlá jízda a nepozornost řidičů,“ uvedl učitel autoškoly Jiří Sedláček.

Dojde-li přesto k jakémukoliv střetu auta se zvěří, je povinností řidiče, aby ji zraněnou nebo mrtvou odevzdal uživateli honitby. Pokud tak neučiní, dopouští se pytláctví. „Někteří řidiči si myslí, že uživatelé honitby jim v případě střetu se zvěří uhradí způsobenou škodu na vozidle. Jsou však na omylu. Uživatel honitby odpovídá ze zákona za škody způsobené zvěří pouze na honebních pozemcích. Silnice a příkopy kolem nich jsou pozemky nehonební,“ upřesnili shodně předseda a jednatelka OMS Uherské Hradiště Karel Blahušek a Marie Gejdošová.