„Z Uherskohradišťské nemocnice, kde mně přestaly fungovat ledviny, mě převezli do špitálu ve Zlíně, kde jsem byl napojen na dialýzu. Zpočátku to bylo dvakrát týdně po čtyřech hodinách, pak třikrát do týdne po pěti hodinách. A tak je tomu dodnes,“ líčí své zážitky čtyřiapadesátiletý rodák z Korytné na Slovácku.

Deset let třikrát týdně pobýval na lůžkách vedle špičkových přístrojů, které mu prodlužovaly život na dialyzačním středisku ve Zlíně a pětadvacet let v Uherském Hradišti.

Z jeho života mu během 35 let ukrojilo 5000 dialýz 25 000 hodin.

Tato neobvykle vysoká čísla si v uplynulých dnech Rostička Juřička připomněl mezi členy uherskohradišťské Společnosti dialýzovaných, transplantovaných a jejich příbuzných, na svém podzimním setkání v kunovickém kulturním zařízení U Pálenice.

Při setkání Rostislav Juřička spolu primářem oddělení nefrologie a dialýzy Uherskohradišťské nemocnice Lubomírem Strnadelem nakrojili velký dort se dvěma číslicemi.

Ty vypověděly o tom, kolikrát za 35 let, byla krev Rostislava Juřičky čištěna mimotělně pomocí speciálního filtru – dialyzátoru neboli umělé ledviny.

„Můj zdravotní stav je konzultován na vyšším odborném pracovišti, naposled to bylo před nedávnem, a to potvrdilo, že nejsem vhodný k transplantaci ledviny,“ svěřil se Rostislav Juřička.

„Všichni jsme rádi, že pan Juřička žije v pohodě. Pevně věříme, že ještě řadu let žít bude díky hemodialýze.

Do dubna letošního roku, kdy začal mít problémy s očima, pracoval v oboru elektro. Stále je soběstačný a od roku 1994 je viceprezidentem hradišťské pobočky dialýzovaných a transplantovaných,“ prozrazuje primář Lubomír Strnadel.

Prezidentem pobočky dialýzovaných, transplantovaných, jejich rodinných příslušníků a přátel dialýzy Uherské Hradiště je 24 let Josef Vávra z Břestku.

Setkání dialýzovaných a transplantovaných doprovázela cimbálová muzika Kunovjané a ženský pěvecký sbor z Kunovic.